Praha, 2. prosince 2008 – První potvrzenou hvězdou příštího ročníku hudebního festivalu Colours of Ostrava je Maceo Parker. Tento americký saxofonista, zpěvák a nenapodobitelný showman je symbolem strhujícího brownovského funky, řízného rhythm´n´blues, duši trhajícího soulu a v poslední době také nadšeným příznivcem hip hopu. Hrál po boku mnoha legendárních hudebníků – Jamese Browna, Bootsy Collinse, Ray Charlese nebo George Clintona – a o spolupráci ho požádali mimo jiné James Taylor, Dave Matthews, Ani DiFranco, Bryan Ferry, Keith Richards, Red Hot Chili Peppers. Prince ho například na turné k albu „Musicology“ uváděl na pódiu výkřikem: „Dámy a pánové, přichází můj Učitel“. „Počítáme s tím, že Maceo Parker festival uzavře v neděli 12. července podobně jako George Clinton v roce 2005“, říká Zlata Holušová, dramaturgyně a ředitelka festivalu. Maceo Parker se do Čech pravidelně vrací na klubové koncerty, při nichž potvrzuje tvrzení ze své známé skladby „Elephant’s Foot“, že by pro něj nebyl problém roztančit ani stádo slonů – „stačí k tomu 2% jazzu a 98% funky“. Mnohahodinové koncerty hrané stylem „po nás potopa“ přivedly novináře na myšlenku, jestli nemá náhodou víc energie než samotný Bůh. Publicista Chris Mann pro web „Smooth & Soul“ shrnuje: „Maceo Parkera učily legendy, hrával s legendami – on sám je legenda.“ Festival Colours of Ostrava 2009 se koná od 9. do 12. července. Čtyřdenní vstupenky jsou již v prodeji v síti Ticketpro za cenu 590 Kč (mimochodem je to pouze o něco málo více než cena posledního samostatného koncertu Maceo Parkera), která platí do 31. prosince 2008. Generálním partnerem festivalu je Česká spořitelna. Více informací: www.colours.cz.
Přehlídka potrvá stejně jako letos 4 dny a představí hvězdy zahraniční a domácí scény nejrůznějších hudebních žánrů od world music přes rock až po alternativní žánry. Nebude chybět ani řada doprovodných programů: divadelní představení, areál dětský svět, kinokavárna, DJs, workshopy, diskuse a podobně. Colours of Ostrava je držitelem cen Anděl za Událost roku 2005 a 2006 (za rok 2007 byl na toto ocenění nominován) a v anketě ALMA se stal třikrát po sobě Hudební událostí roku. Letos jej navštívilo přes 22.000 návštěvníků. Na 12 scénách se představilo více než 100 kapel a DJs včele se Sinéad O´Connor, Happy Mondays, Goldfrapp, Gogol Bordello či Janem Garbarkem a Habibem Koité. Festival se sice koná blízko centra Ostravy, ale v části, kde jsou parky, stromy, zeleň a v okolí Slezskoostravského hradu, takže akce nabízí správnou letní pohodu.
Maceo Parker (ročník 1943), rodák ze Severní Karolíny, neměl v otázce budoucího povolání na vybranou: rodiče zpívali v gospelovém sboru, strýc vedl kapelu The Blue Notes a Maceovým guru byl Ray Charles. V osmi letech s bratry Melvinem a Kellisem založil Junior Blue Notes, se kterou později vystupovali ve strýcově klubu. Maceův saxofon už tehdy získal naprosto ojedinělý a osobitý zvuk. „Věřte tomu, na altsaxofon nikdo nehraje jako Maceo Parker a pravděpodobně ani nikdy hrát nebude. Slyšíte spíš buben než melodický nástroj,“ napsal Dave Todoroff.
Od 60. let se Parker stal členem skupiny Jamese Browna a nedostižně znějícím saxofonem dotahoval šéfovy hity k dokonalosti. „Pořádně do toho foukni,“ vyzýval ho Brown na rozdivočelých koncertech. Parker ho několikrát opustil, to když s dalšími spoluhráči postavil Maceo & All The King‘s Men, ovšem znovu se vrátil.
V 90. letech se ale rozhodl navždy postavit na vlastní nohy. Uvedl se třemi vynikajícími alby – „Roots Revisited“ (1990), „Mo‘ Roots“ (1991) hlavně neuvěřitelně našlápnutou živou nahrávkou „Life on Planet Groove“ (1992) – a stal se nesestřelitelným favoritem mladých fanoušků funky. Umanul si koncertovat po celém světě – „je to mou povinností“ – a je skutečně těžké najít místo, které dosud nerozjančil. „Jestli do vašeho města zavítala show Maceo Parkera a vy jste u toho chyběli, buď jste byli mrtví, nebo se v tu chvíli věnovali sexu,“ uvedli v Austin Chronicle. A Parker k tomu dodal: „Miluji živé hraní, je to můj úděl“. V roce 2007 vydal Maceo Parker dvojalbum „Roots And Grooves“ natočené na turné s prestižním jazzovým bigbandem WDR Big Bandem z Kolína nad Rýnem. Hlásí se tu k Ray Charlesovi, potvrzuje své dominantní postavení na funkové scéně, uvádí rapujícího syna Coreyho a bezezbytku naplňuje životní motto: učinit lidi šťastnější.