Britský skladatel Michael Nyman, který proslul především hudbou k oskarovému filmu „Piano“ a mnoha snímkům režiséra Petera Greenawaye, zahájí 9. července mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava. „Pokračujeme v tradici, kterou jsme loni začali koncertem Jana Garbarka a Triloka Gurtu, který byl návštěvníky nadšeně přijat. Zahájení se opět odehraje na hlavní venkovní scéně a pro diváky budou připravena i místa na sezení,“ říká dramaturgyně a ředitelka Zlata Holušová. Michael Nyman, který je vysoce uznávaným avantgardním skladatelem a téměř renesančním autorem mnoha současných děl (opery, koncerty, instalace, módní přehlídky i hudba k počítačovým hrám), přijede se svým jedenáctičlenným bandem. Zahraje výběr svých skladeb z filmů režisérů Petera Greenawaye („Prosperovy knihy“, „Umělcova smlouva“, Topení po číslech“ apod.), Michaela Winterbottoma („Wonderland“), Neila Jordana („Hranice lásky“) a samozřejmě z filmu „Piano“ (režie: Jane Campion). V České republice vystoupil Michael Nyman v roce 1999 a 2005 na festivalu Struny podzimu. Kromě hudby je vášnivým fotografem, letos v lednu proběhla v britském městečku Bexhill-on-Sea první výstava jeho fotografických a videoartových děl.
Festival Colours of Ostrava proběhne od 9. do 12. července v zeleném centru Ostravy a představí více než 100 zahraničních a domácích kapel. První již oznámenou hvězdou je americký funkový saxofonista, zpěvák a showman Maceo Parker, který festival uzavře. Do programu Colours kromě Michaela Nymana přibyla další dvě nová zahraniční jména: Sean Kuti s kapelou Egypt 80 z Nigérie, syn ikony africké hudby a vynálezce afrobeatu Fela Kutiho, a kolumbijská formace LA 33, která hraje divokou urban salsu. O LA 33 časopis Songlines prohlásil, že jde o „nejlepší party kapelu světa“. Z českých kapel jsou nově v programu například Tata Bojs, David Koller, Dub-o-net, Švihadlo, Věra Špinarová, Monika Načeva, Michal Pavlíček, DJ Five, Boo, Mňága a Žďorp či Vypsaná Fixa. Nebude chybět ani řada doprovodných programů: divadelní představení, areál dětský svět, kinokavárna, DJs, workshopy či diskuse. Čtyřdenní vstupenky jsou k dostání v síti Ticketpro do 31. března v ceně 760 Kč, od 1. do 30. dubna pak za 860 Kč. Generálním partnerem je Česká spořitelna. Více informací: www.colours.cz
Skladatel Michael Nyman patří k elitě současné avantgardy. Jeho hudba představuje ostře kontrastní nadžánrovou mozaiku, plnokrevnou fantazii balancující na pomezí barokní, klasické, experimentální a populární hudby. Zbožňuje Verdiho a Mozarta, propaguje nesmrtelné dílo Johna Cage, fascinují ho dávní rockeři Grateful Dead s The Doors a elektronika. Nezaměnitelným stylem skládá opery, píše pro divadla a balet, jeho skladby hraje houslista Gidon Kremer, pro německou zpěvačku Ute Lemper zhudebnil poezii Arthura Rimbauda, Paula Celana a sonety Williama Shakespeara, japonskému návrháři Johdžimu Jamamotovi doprovodil módní přehlídku a doslova šokoval hudbou k počítačové hře „Enemy Zero“. Coby fanda klubu Queens Park Rangers zase překvapil zhudebněním komentáře Johna Motsona z fotbalového mistrovství světa 2002 v opusu „Beckham přihrává, Nyman skóruje“ („Beckham Crosses/Nyman Scores“). A jak podotýká i publicista Jiří Moravčík, je znám rovněž jeho zkoumavý vztah k world music. „Nejlepších výsledků se podle mého dá dosáhnout, když se k hudbě i ke kultuře, ze které pochází, přistupuje s úctou. To je určitě lepší, než když si někdo potřebuje navléknout nový kariérní kabát,“ řekl Nyman kdysi v rozhovoru pro BBC. Letos v lednu Nynam vystoupil s úspěchem na festivale Celtic Connections v Glasgowě, sledován nejlepším africkým hráčem na koru Toumani Diabatem z Mali, kde ho s ním na společném výletě seznámil Nymanův velký kamarád Damon Albarn ze skupiny Blur.
Světovou proslulost nicméně Michael Nyman získal soundtrackem k oscarovému filmu „Piano“ podle svých slov „nejkonzervativnější, co kdy zkomponoval“. Prodalo se ho na tři milióny kopií a když ho o něj režisérka Jane Campionová žádala, zadání znělo jasně: “Zapomeňte na kraviny, co děláte pro Greenawaye.“ Až totiž jednou Nyman stane před Božím soudem, Piano na přetřes zřejmě nepřijde, zato jeho hudba k filmům Petera Greenawaye, Michaela Winterbottoma nebo Neila Jordana už rozhodně ano.
Nyman patří do generace Beatles – je ročník 1944. Pochází z Londýna, kde dnes obklopen obrazy Paula Richardse žije ve čtvrti Islington. Na Královské hudební akademii vystudoval klavír cembalo a dějiny hudby u odborníka na barokní hudbu Thurstona Darta. Po návratu z Rumunska, kam vyjel na profesorovu radu zkoumat tradiční hudbu, Nymanovi předpovídali zářivou skladatelskou budoucnost a on namísto toho začal pro magazíny The Listener a The Spectator – prý z rozčarování nad úrovní britské scény – psát hudební kritiky. V té o avantgardistovi Corneliovi Cardewovi, co do Anglie uvedl Mortona Feldmana s Johnem Cagem, pro repetitivní hudbu jejich amerických kolegů Steve Reicha a Phillipa Glasse vymyslel v osmašedesátém roce termín minimalismus. V roce 1974 pak Nyman uveřejnil nadčasovou knihu „Experimental Music: Cage and Beyond“. Zanedlouho na to obdržel od ředitele londýnského Národního divadla nabídku k úpravě benátských písni pro Goldoniho hru „Il Campiello“. K tomu účelu založený Campiello Band – akustický ansábl hrající s rockovou hlasitostí – pak pokračoval dál: převratná a pro Nymanovu budoucnost zásadní, Mozartem inspirovaná skladba „In Re Don Giovanni“, v níž zněly šalmaje, dudy, dechy a bicí, předznamenala jeho pozdější neotřelý skladatelský přístup stojící na kombinaci baroka, rocku, elektroniky a lidové tradice.
Tehdy pro sebe Nymana objevil vizuální čaroděj, režisér Peter Greenaway: natočili spolu jedenáct filmů, rozzařující postupně Nymanovu skladatelskou hvězdu. Otevřely mu zároveň bránu neuvěřitelných možností, které čím dál víc tematicky rozevlátější autor bez váhání využil: v roce 1999 například v Londýně představil dílo „The Commisar Vanishes“, hudební verzi knihy o stalinistické manipulaci s fotografickými dokumenty, rok na to ve Španělsku uvedl operu „Facing Goya“ a respekt sklidil rovněž za zhudebnění filmu ruského režiséra Dziga Vertova „Man With A Movie Camera“ (Muž s kinoaparátem) z roku 1929. „Nejlepší němý film, co jsem kdy viděl,“ řekl.
Dodnes natočil přes sto alb a jako jednomu z mála skladatelů mu většina filmových prací vyšla na deskách. Někoho by to potěšilo, on má jiný názor: “Každý ve mně spatřuje výhradně filmového skladatele, ale já raději dávám přednost koncertům a operám.“ Na otázku, kde i po těch letech bere inspiraci, Nyman nedávno odpověděl: „Nevím, hudba se schovává kdesi uvnitř. Sednu si ke klavíru a než si stačím myšlenku srovnat v hlavě, prsty už samovolně hrají.“
Letošního ledna Michael Nynam vystoupil s úspěchem na festivale Celtic Connections v Glasgowě, sledován nejlepším africkým hráčem na koru Toumani Diabatem z Mali, kde ho s ním na společném výletě seznámil Nymanův velký kamarád Damon Albarn ze skupiny Blur.
www.michaelnyman.com
My Space: http://www.myspace.com/michaelnymanmusic
Michael Nyman – The Heart Asks The Pleasure First:
http://cz.youtube.com/watch?v=0Su8LXNS16A
Michael Nyman Band – Time Lapse:
http://cz.youtube.com/watch?v=x2yJR2oyYFA
Michael Nyman Band – Chasing Sheep is Best Left to Shepherds:
http://cz.youtube.com/watch?v=nfP0u_zf3EE
Festival Colours of Ostrava je držitelem cen Anděl za Událost roku 2005 a 2006 (za rok 2007 byl na toto ocenění nominován) a v anketě ALMA se stal třikrát po sobě Hudební událostí roku. Letos jej navštívilo přes 22.000 návštěvníků. Na 12 scénách se představilo více než 100 kapel a DJs včele se Sinéad O´Connor, Happy Mondays, Goldfrapp, Gogol Bordello či Janem Garbarkem a Habibem Koité. Festival se sice koná blízko centra Ostravy, ale v části, kde jsou parky, stromy, zeleň a v okolí Slezskoostravského hradu, takže akce nabízí správnou letní pohodu.