Metalfest 2015

čas: 5. – 7.6. 2015
místo: Plzeň – Amfiteátr Lochotín.

No a už to proběhlo, už to začlo, sezóna festivalů je tady v plné kráse. Přípravy na letošní ročník se nesly především v očekávání i boji, zda oblíbený festival proběhne na oblíbeném místě. Byla i založena skupina fans Za zachování Metalfestu na Lochotíně. Za mě osobně velmi pozitivní, neboť je vidět, že se metloši nebojí brát za svojí věc. Netuším jaký vliv mělo na úředníky, jejich jednání, nebo i „protestní“ pochod, ale každopádně i jim patří díky, že s místem konání nedošlo ke změnám. Takže už stačilo jen vzhlížet k nebesům, nikoliv v modlitbě, ale pro počasí. Jak to dopadne.

Spálené všechno nasvědčuje, že jsou chladnější místa než víkend v předsálí pekla.
Ale už k muzice.

PÁTEK 5.6.2015

Jako tradičně,že úvodní kapela to nemá snadné,tak čeští zástupci WARHAWK, to skutečně snadné neměli. Zatím se trousící fans a do toho plnou silou topící slunce. Ale kapela to vzala statečně, i když hudebně je to stále ten stejný nic-neobjevný model co právě frčí nebo se líbí muzikantům.
SERENITY jako náhradníci za odřeknuvší Vision of Atlantis dorazili s personální obměnou na postu zpěvačky a jelikož její hlasová linka lehce zapadala ve zvuku, tak pouze konstatuji, že ta dřívější byla koukatelnější kost. Ale hudebně přijatelné i když topení z hůry se stává méně přijatelné.
Netusím jak death metalu šmakuje parno a slunční svit celkově, ale INSOMNIUM se s tím porvali statečně. I když je pravdou, že mnoho fans by jistě vítalo pozdější hodinu k jejich produkci. Už pro pohyb v mosh – pitu.
Další severská partička BATTLE BEAST je z mého pohledu jen „vatičkou“ na vyplnění programu a narážím na zádrhel v podobě nepochopení programové brožury a informací v ní. Kdopa nám to tam píše? To že mě vyděsí vytlemený ovar na podtitulní stránce s nic neříkajícími bláboly, to je můj problém, navíc co čekat od mrtvého média, které se na podobné zaměřuje. Ale co znamená sexy hlas by mě skutečně zajímalo. Možná někde na lince 906….., ale zpěvačka od zmíněné kapely jej nevlastní ani omylem. Možná průměrný skučák s průměrnou schopností manipulace s ním. Není to zcela špatné, ale ta glorifikace ve zmíněné brožuře je tedy jaksi mimo misku. Ale proti gustu….
Zcela jiná kapitola jsou stálice heavy metalu GRAVE DIGGER. Balzám na připékající se uši a při Heavy Metal Breakdown je slyšet celý amfík v patřičném hlasovém rozpuku. Výborné. Navíc o pauze se procvičené hlasivky hodí, neboť se začíná chladit dav od chasníků s cisternou a volání „hasiči, hasiči“ jede na plné obrátky. Včetně hlášek ne nepodobným z filmů pro dospělé.
Trochu zchlazený dav okamžitě uvedla do dalšího varu následná partička OVERKILL a i když Bobby „Blitz“nelítá jako jindy (chápu vedro je fakt vražedné), tak je to luxusní set. Včetně oblíbené Hello from the Gutter. Na Elimination sice nedošlo, ale i tak super super super. O přestávce opět zchladit dav a jede se dál.
Temné portugalce MOONSPELL zalévají poslední sluneční louče, ale tak nějak to i bylo působivé jak se s dlouhými tóny prodlužují stíny. Takže asi u fans spokejenost a navíc kapela potvrdila svojí účast na Zimním Masters of Rock, kde slunce nehrozí a tak to bude ještě výživnější. Doufám, že se už chystáte, lístky už jdou do předprodejů.
Tečku večera obstarali ARCH ENEMY s jejich osvědčeným setem. Záměrně říkám osvědčeným, protože mají asi sehrané pohyby na podiu, stále se to opakuje a nějak mě to nepovalilo na záda. I když příjemná byla jakási hudební vsuvka z jiného ranku, který bych spíš přiřadil k bočním projektům, než přímo k jejich tvorbě. Název skladby samozřejmě už nedám ani omylem. Následné polemiky na téma zda Angela nebo Alissa už jdou za hranice poslechu a tak nechme kapele její status a jdeme na …. Na co?? kutě? pivo? panáka??
No i ty noce k tomu patří, jinak to není Metalfest!!!!

SOBOTA 6.6.2015

Po páteční noci mohu sice velmi zodpovědně prohlásit „ťerazky som majorom Morganom!!“, ale stoupající vedro neprospívá exhumaci, takže se do amfíku dostávám až po setu, STROY, SEVEN a ELVENKING stěží ještě vnímám. Hodnocení od někoho z vás by se proto možná hodilo.
Polofungovat začínám až na německou verzi Manowar v podání MAJESTY. Špatné to přímo není, ale prahnu spíše po stínu a nějaké studené brusce na jazyk, než pro záplavu „true metalu“. I když jistý obdiv za ochotu pařit se v image brnění kapela ode mě sklízí zaručeně. Stejný obdiv mají i neúnavní a nezničitelní fans, kteří buď jedou v něčem co jim zničeně závidím, nebo jsou na solární pohon.
CIVIL WAR se pro mnohé stali už bezmála oblíbenci, ale já se osobně (nekamenovat) nemohu zbavit pocitu, že kdysi kdesi v klubu to znělo fantasticky a velké stage to prostě nepobírají. Ta energie se z mého poslechu někam jakoby vytrácí. Neříkám že něco špatně, jen vím, že jsem měl kdysi super zážitek a ten teď nenastal. Ani loni ve Slivovicích.
Německá legendička TANKARD, kdysi značená za pivní metal, asi díky jejich textům stále se motajícím kolem chlastu, dala ale rozběhnout „cirkle – pit“ a navíc věčná komunikace s fans a srandičky na stage zaručily dobrou show. I když nedošlo na Space Beer, ale pouze na Morning After, kdy mluvím o období mého setkání se s kapelou a tvorbou, tak to bylo výborné. I taneček s fanynkou na předstage byl zábavný.
HAIDEVOLK dávám jen v letmém průletu někam do tmavších prostor a oběma borcům u mikráku tu výheň tedy nezávidím.
EQUILIBRIUM také roztáčí kafemlýnek mosh – pitu do patřičných otáček a fans jedou pilně a nezničitelně.  Možná by mi někdo mohl prozradit ke kterému stánku se na tu energii chodí. Naštěstí už se trochu šeří, ale že by teplota opadávala to se říct nedá.
Nádech a oddech přináší trochu delší přestavba stage pro legendární TESTAMENT, kteří na to vlítli od úvodní Over the Wall a od té doby nepolevili ani na vteřinu. Ještě jsem si béknul při Trial by Fire a spokojenost největší. Pro mě osobně asi hudební best of dne. I když nepříjemnost pro fans v podobě odřeknuté podpisovky nebyla i pro mě snadno skousnutelná. Ale to už se nedá nic dělat, třeba to vyjde jindy.
Finální závěr od EDGUY už pro mě osobně nebyl až takový hudební nášup, ale koncerty nejsou jen pro mě a když jsem viděl, slyšel, jak se fans výtečně baví, tak vše je v pořádku. Navíc se dá už sednout na trochu vychladlé lavičky a po perném dni si i odpočinout. No divokost malé včelky Máji k tomu sice moc neprospěla,  ale nedá se nic dělat, když je to top hit z éry Tobiho dětství. Budiž mu ke cti, že jí nesjel v němčině ale pochlapeně v našem rodném jazyce. Jen to ale opět potvrdilo, že Kája je jen jeden. Ale zase na druhou stranu to pobavilo. Navíc kapela oživila stage nafukovacím monstrem, takže na pravověrné fans to muselo být jako živá voda. Co se koncertu týká. A proto je vše výtečnéé.
No a jelikož je blbost tahat nedopité domů,, tak se jde likvidovat.

Slibované noční průtrže se Lochotínu zdárně vyhnuly a naštěstí od rána už ubralo na snaze i slunce. I tak jsem úvodní kapely dne EMBRYO a EVERTALE pustil ze zřetele, ale reference o nich putovaly veskrze kladné. Třeba to dáme příště. Klidně i někdo z vás může přihodit sem názor, postřeh. Vítám to.
Na pašáky EVIL INVADERS už je ale přítomnost téměř povinná. Vlasaté nítěnky sází nekompromisní 80tkový thrash a už z triček na kytaristech je znát v čem kapela jede. I mosh – pit se opět roztáčí a vše je přesně jak má být.
Trochu uklidnění od kvapíkových temp přinesli islandští THE VINTAGE CARAVAN svojí příjemnou směskou blues a rocku. Výborná pohodovka pro trochu dusné poobědí.
Siestu pak ale zcela rozčísli kanadští divočáci ze SKULL FIST výborným setem navíc s jejich tradičním se nošením na ramenou a podobně divokou show. A jejich bab si taky nešlo nevšimnout, když už jsem tak u sledování co se kde děje.
Ještě o něco vyšší rychlostní stupeň zařadili svým deathem UNLEASHED, ale po několika skladbách je z toho pro mě pouze jedoucí vlak v monotóním tempu, tak jdu zakufrovat, protože večer se valí dom.
Reinkarnovaná sestava původních Rage s názvem REFUGE, dala vzpomenout na ranou tvorbu pod taktovkou Peavyho a spol. Sám jsem byl zvědavý jak se s tím mistr basy v hlasových partech vypořádá a musím uznat že poměrně statečně. I když s jistou omluvenkou, že samozřejmě hlas nemládne. Ale došlo na Solitary Man a navíc i na Invisible Horizons, takže spokojenost největší. A to nejen u mě, protože tleská celej amfík. Dobrá práce
Trojhlasní AMARANTHE slušně rozskákali, roztleskali už celkem slušně zaplněnej kotel a navíc Elize jak ztělesnění smyslnosti, dala show jistý punc patřičné divokosti. Navíc bylo sympatické, že kapela nevsadila jen na osvědčené hity, ale zařadila i novinku. I když je pravdou, že ke konci bylo na mě té „elektronické“ zvukovosti přeci jen trochu moc.
Možná někoho nadzvednu, ale z mého pohledu kotlíkáři s flašinetem ELUVEITIE, jsou jak jsem řekl, ale kotel roztočili neskutečný. No ani ne tak roztočili, jako spíš vyvolali vlnu plavání, což si budou Security mans pamatovat asi hodně dlouho. Chápu zcela, že to ke koncertu patří, ale tohle místo na to není zcela vhodné, už pro nedostatek místě pro klidný odchod z pit zóny. Ale když to fans baví. Tak základ je že se snad nikomu nic nestalo.
No a je tu závěr nejen dne ale i celého festivalu. Opět nechápu jak rychle to uteklo, ale už jsou tu ACCEPT, které bych asi popsal slovy. Přišli, viděli, zvítězili. Žádné dlouhé proslovy, párání se s fans a sází pecku za peckou. Takže jejich set se převalil jak lavina a je fakt konec. Ještě zní v uších Teutonic Terror a už se startuje povoz. Zařadit do provozu, v autě spolknout hořkou slinu, že zase až za rok a jede se. A to ne že by se chtělo.

Co říct závěrem?
Fakt to uteklo jak prase. Možná by se hodilo pro příště aby slunce nemělo kremační tendence, ale i tak to bylo super. Jen doufám, že amfík neutrpěl újmu, aby nás tam zase pustili. No a hlavně se tam za rok zase všichni ve zdraví sejít.
Tradičně,,, jak vy??