Nejen těm, kteří si chtěli ukrátit čekání na červnový koncert Metallicy v matičce Praze, nabídlo 13. května Rock Café hudební lahůdku v podobě americké Beatallicy, kapely hrající písně Beatles v „Metallicovské“ úpravě a mísící tak hity slavných „brouků“ s největšími peckami Metallicy. A že kromě notné dávky recese a nadsázky se jedná i o kvalitní hudební záležitost dokazuje např. jejich vystupování na pódiích po boku takových jmen jako jsou Motörhead či Dream Theater.
Předskokany pražského vystoupení Beatallicy se stali tuzemští Hyperion, kteří začali na čas, a tak jsme bohužel stihli až tři poslední písně. Inspirace těchto tří chlapců s violončely a jedním bubeníkem v o trochu známějších kolezích z Finska je zřejmá, což dokazovalo i zařazení skladby Nothing Else Matters do playlistu pro tento večer. – vida jak se nám to všechno pěkně proplétá. Přednes Apocalypticy je sice přece jen o něco vybroušenější a čela mohla být nazvučena o trochu hlasitěji, aby je v některých chvílích bicí nepohlcovaly, ale jinak, z toho, co jsme měli možnost shlédnout a slyšet, příjemné vystoupení na navození atmosféry s několika silnějšími momenty, jak hudebními, tak i vizuálními.
Komorní duch celého večera nastolený čelistmi (resp. čelisty) se nevytratil ani s nástupem Beatallicy na scénu. Osobně jsem čekal daleko větší návštěvnost, ale zřejmě české hudební publikum není tak zasvěcené, jak jsem si představoval a zvolilo pro úterní večer nějaký konvenčnější druh zábavy. Ale nevadí, celý koncert se tak odehrával v příjemně přátelském duchu. Krom skladeb z aktuálního alba „Sgt. Hetfield’s Motorbreath Pub Band“ zazněly i věci s opusů předcházejících – „Betallica (The Grey Album)“ a „A Garage Dayz Nite“. (kdo alespoň trochu zná historii Metallicy a Beatles už nyní vychutnává jemný humor chlapíků z Milwaukee. Když přidám pár názvů skladeb, které v tento večer zazněly, jako např. Hey Dude, All Need Blood nebo I Wanna Choke Your Band, je jasné, že tady je to především o legraci a radosti z toho, co dělají. O to lépe se to poslouchá, že živý přednes všech skladeb je naprosto bezchybný a mnohdy se mi hrané písně líbily víc než z desky. Jako vrchol večera bych pak, kromě uvedených hitovek, jednoznačně vyzdvihl několik ochutnávek z připravovaného alba, zejména „Masterful Tour“ a „While My Guitar Deathly Creeps“ – no, však se nechte se překvapit!!!