One Man Show, to přesně vystihuje páteční večer 18.5. v plzeňské „Šeříkovce“. Mike Terrana je nejen v bubenickém světě už dlouho dost známá osoba. V jakémkoliv seskupení kde působil zanechal nesmazatelnou stopu a jeho šoumenství bude určitě takovým Rage dozajista chybět. Ale když je na pódiu tolik velkých osobností jako se to přihodilo zrovna v Rage, může se stát že si po čase nepadnou až tak do oka. Takže díky tomu jsme nedávno měli možnost spatřit MIKA ve Zlíně jak to hrne kupředu s MASTERPLAN. A že to byla jízda…
Nějakou záhadou se stalo, že místo toho aby si užíval dva dny volna které na turné s Masterplan měl, zavítal na dvě sólové vystoupení k nám do Čech (bytostně nesnáším výraz česko!!!!!češtináři nechť prominou….). Samozřejmě jsem nelenil a na to bližší do Plzně vyrazil.
Jako zahříváčky tam byli mě neznámí MAELSTRÖM z Plzně a FORGOTTEN SILENCE z Brna. Musím přiznat že Maelström mě příjemně překvapili. Znám totiž kapelu stejného jména z Kolínska, ale ta už pravděpodobně nefunguje. Kluci spustili dost zhurta a celkově mi hodně připomínali soudobou tvorbu Arakainu, rozhodně stylovka byla velmi podobná. Taky hlas Vasila Kobana snese lehce srovnání s naší první ligou. Bicí to ženou dopředu dost nekompromisně, jedna kytara a basa-to je celá sestava. Jak jsem měl možnost po vystoupení s klukama mluvit (bezva partička,dalo by se s nima kecat třeba až do rána..o muzice…) hráli jen nový repertoár, takže z CD Miss Parazit nebyla ten večer ke slyšení ani jedna písnička. Podle mého soudu škoda, ale vrhli se teď na nový materiál, tak ho chtěli obrousit hraním naživo.
ako druzí byli Forgotten Silence. Možná se to trochu víc hodilo k tomu co mělo následovat po nich, ale muzika to je pouze pro vyvolené a pravou chvíli. Na tuhle směsici power metalu,funky ,jazzu a kdovíčeho ještě prostě musíte mít náladu. Navíc je to všechno odehrané tak akademicky dokonale, že máte pocit že něco není v pořádku. Naprosto brilantní ovládání nástrojů je u nich samozřejmostí, ale já bych si z jejich 10 a více minutových opusů nezapamotoval ani první 2 minuty,ten bicman i zbytek musí mít strašného pamatováka….. Takže jejich set sestával asi ze 4 věcí, ale pěkně dlouhých.
Konec dobrý všechno dobré.
Na řadě je konečně MIKE. Moc jsem litoval , že neuvidím zblízka jeho speciální soupravu Premierů zárověň s jeho superstoličkou, ale bohužel měl jen půjčené bicí, protože ty jeho byly právě na turné s Masterplan a nebylo možné je na dva dny sem dopravit……škoda.Přesto jeho vystoupení nebylo o nic horší.
Ještě než celá akce začala, tak se v předsálí asi půlhodinku podepisoval a fotil s fanoušky, i na moji fotku co jsem s ním ulovil ve Zlíně došlo….už je vystavená hezky doma……Bylo na něm vidět, že pro muziku prostě žije, že ho zajímá co si myslí fanoušci a taky že tu je pro ně …dalo by se říct téměř kdykoliv. Je to pohodář, kterej přestože dobře ví jaká je hvězda ty hvězdné manýry naprosto postrádá, vypadá jak kámoš odvedle co by s váma šel klidně i na pivo.
Všechno připraveno, bicí nádherně nasvícené, „mistr“ přichází. Následuje nejbláznivější jízda mezi spoustou činelů,přechodů a bubnů všeho druhu.
Přestože má některé činely i sakra vysoko vypadá vždycky jako kdyby mu nedělalo problém dát si je ještě výš. Údajně cvičí (když má tu možnost) až 6 hodin denně, takže to víc než hodinu trvající vystoupení bylo vlastně jen takové zahřívací kolo. Rozebírat jeho styl hry je zbytečné, kdo neviděl a není bubeník, pro toho to ani nemá význam. Než se šlo do sálu tak kolem létaly samé „trioly,dupáky,virbly“,řešil se materál paliček ,zvuk toho a toho bubnu,prostě kromě obyčejných lidiček,které Mike svým bubnováním uchvátil (jako mě), tam byla i spousta muzikantů…hlavně bubeníků. Myslím že většině spadla čelist a na konci se možná i rozhodovali o další kariéře……chichi. Ale budou-li cvičit těch 6 hodin denně….kdo ví…..
Mike hrál několik songů spolu s předehranými podklady a pak došlo na sólo. Dobře čtvrthodinku to do nás pral jak z kulometu. Tu si pohazoval paličkama,najednou rozjel megafofr na dva kopáky aby vzápětí loktem málem protrhnul blánu na malém bubínku,prostě ….blázen,šílenec.. a rozhodně…..borec nakonec. Hrozně se mi líbilo,že dokáže vykřesat něco nového i z Bacha,ta muzika s bicíma měla úplně jinou dimenzi.
Dělal různé opičky, pořád si opravoval to svoje číro, smál se žertoval, jen odejít jsme ho nenechali. Dva přídavky musel dát a z toho ten druhý byl na naše přání zase sólo. Protože nám chybně dal vybrat jestli chceme sólo, nebo něco s předehraným podkladem….to zrovna, budeme poslouchat to co může zahrát kdy se mu zlíbí…. Takže jsme vybrali sólo. Tentokrát ho trochu zkrátil, přesto bylo jasno kdo umí….ten umí. Před lety jsem byl „drum clinic“ Erica Singra, ale to byla spíš opravdu škola, tam bylo možné i pokládat dotazy a Eric vysvětloval co jak. Mike to je jinačí kanón. V jeho podání se bicí mění na skvělý sólový nástroj, který kytary a zbytek co obvykle je v popředí odsunuje někam na druhou a třetí kolej. Jsem moc rád,že jsem u toho mohl být a nebyl jsem línej pro jistotu zakoupt i jeho DVD, abych si ten zážitek mohl připomínat i doma. Se mnou tam ten večer bylo odhadem tak 300 velice spokojených fandů té správné muziky. Mimo jiné, děvčata na něm mohla očka nechat /ne všechny, ale dost jak jsem viděl/….je na něm vidět, že v posiloně taky už někdy byl a ten jeho věk mu nikdo určitě nehádá….ročník narození 1960. Takže nezbývá než Mikovi popřát ať se mu sólo, nebo s Mastreplan, A.R.Pellem a dalšími a dalšími moc daří, a pokud to jen půjde ať nás zásobuje svým bubenickým mistrovstvím a nadšením co nejvíc. Bicím a Mikovi……zdarec!!!!
