V pátek 22. června navštívila skupina Traband se svým vystoupením Železný Brod. Přestože byl všude na plakátech uvedený začátek od 19 hodin, docela dost lidí se nechalo zmást obvyklejším časem začátku a přišli až na osmou, což byla jedině škoda.
Konkrétní místo koncertu mě trochu překvapilo- byla to louka uprostřed památkově chráněné zástavby starých roubenek- u domu Běliště. Nejdřív jsem si nedovedla představit, jak se to tam asi všechno vejde, ale když jsem uviděla, jak bylo uspořádané podium a sezení pro posluchače, tak mi to připadlo jako příjemné místo pro takovýhle pohodový koncertík. Přišlo se podívat odhadem okolo 150 lidí, možná i trochu víc, kteří se víc jak z poloviny vešli na připravené lavičky a zbytek postával, kde se komu zachtělo.
Protože jsem v poslední době asi (určitě) poněkud prošvihla vývoj Trabandů, tak mě nejdřív zaskočilo, že se na podium dostavili jen v tříčlenné sestavě- Jarda Svoboda, Jana Modráčková a Václav Pohl, kteří si mezi sebe dělili hraní na harmonium, kytaru, baskytaru, trumpetu, bicí, a zpěv. Lehce mě to rozladilo, protože mi bylo jasné, že se rozhodně už nedočkám žádných pološílených sól členů bývalé dechové sekce a že je konec se zvukem jako od dechovky.
Jedním dechem ale musím přiznat, že prvotní zklamání se rozplynulo jako pára nad hrncem po prvních písničkách. Byly to samé nové skladby, které byly spíš klidnější oproti starším věcem, ale i tak si mě získaly. Trabandi opět potvrdili, že jsou prostě originální- předvedli svoji verzi country a hip hopu a přišlo mi, že po dobu koncertu docela dobře bavili. Občas sice Jarda Svoboda pobavil svými řečmi víc sám sebe než okolí, ale to nikoho moc nepřekvapovalo.
V druhé části vystoupení zahráli již známé starší věci, které uvedli slovy, že vědí, že pokud by je nezahráli, tak je nepustíme domů- což měli celkem pravdu :) Zazněly tak třeba songy jako Marie!, O malém rytíři, Viděl jsem člověka, Černej pasažér a nebo Sáro!, které byly odměněny nadšeným potleskem.
Když přemýšlím, co napsat na závěr, tak si říkám, že by bylo asi blbý napsat, že to nemělo chybu. Ale ono to tak docela bylo- lidé, kteří se nenechali odradit proměnlivým počasím a přišli se podívat, vypadali spokojeně, kapela hrála, psi a děti se honili, pivo teklo (i když prej mohlo bejt lepší) a déšť se přesunul někam jinam.
