Vlahý páteční červencový večer lákal obyvatele Blanska a okolí na místní baseballové hřiště ke koncertu Mandrage a Divokýho Billa. Parkování měli pořadatelé příjemně zvládnuto na nedalekém fotbalovém hřišti, u vstupu vše odsýpalo jedna radost, stánků bylo dostatek, sedět bylo na čem a výhled na podium byl super i z větší vzdálenosti, co víc si přát…
Nedočkavé slečny se tísnily pod podiem už několik desítek minut před začátkem zvukovky Mandrage, deníčky, foťáky a fixy připravené v pohotovosti. Po samotném vystoupení, kdy kluci zahráli a zazpívali například populární skladby „Hledá se žena“, „Mozek“, „Kapky proti slzám“ nebo „Punk Rock Song“, se slečny jako vosy na bonbon systematicky přesunuly tak, aby jim neunikl žádný autogram. Dočkaly se tedy Matesovy paličky, spousty fotek, podpisů a snad se konečně dozvěděly, že Coopi se jmenuje Michal a sprostá ošklivá punkera Sára Tučková opravdu existuje.
Zanedlouho poté se rozcinkala a rozblikala světla známá od vlakových přejezdů a Billové rozjeli skvělou namlsanou show. Představili novou desku, Štěpán poplival první řadu pro štěstí (vlasy nikomu nechytly) a Prochajda se prý měl v Blansku nejlíp. Obzvlášť velký úspěch sklidila pecka „Alkohol“, kdy si i abstinenti mohli zařvat o tom, o čem tajně sní.
Pánové po vystoupení děkovali tak, že si v předklonu málem vlasy umetali podium. Doufejme tedy, že jste byli všichni dostatečně vyzpívaní, vyskákaní, spokojení, dodržovali jste pitný režim a že přijdete na Billa zase.
Eva zelwicta Solaříková