Takové pozvání na „železný večer“ se rozhodně neodmítá. Chtěl jsem si to vychutnat hned dvakrát, ale čvrteční koncert v Pardubicích jsem díky nějaké záhadné nemoci strávil v autě před halou, zatímco kamarádi , které jsem tam dovezl, si vesele užívali kovových tónů. Naštěstí druhý den se to mírně zlepšilo, a já v doprovodu své „náctileté“ dcery jsem nelenil a vyrazil do města pivu zaslíbeném, do Plzně. Protože jsem tam přijeli zavčasu, byl klid na focení před nádherným truckem s pěknou malůvkou Manowaru, a pak už jen zbývalo vyčkat frontu která se linula do dveří sportovní haly Lokomotivy …a jdeme na to!!!!
HOLYHELL.
Sekupení , kterému nepřehlédnutelně vévodí dáma s pěkně nabroušeným hlasem MARIA BREON.
Kytar se ujmuli JOE STUMP a TOM HESS, 4dráty řádně pozlobil JAY RIGNEY, na ohromnou baterii kláves a jedny přenosné preludoval FRANCESCO PALOMO , a bicí..hled·me, starý známý….RHINO –ex Manowar….to se nám to pěkně schází.Taky je jasné, že díky této téměř „příbuzenské „ vazbě jsou na tomto turné víc než vítáni.Protože až do 23.3 od nich není k mání žádný oficiální nosič, jsem hodně příjemně překvapen živelností vystoupení, nevypadají na předskokany, uměl bych si je představit i v roli kapely večera, ale ten čas ještě nenastal. Maria předvádí velice široký záběr zěvu, no pěkná dračice nám tu roste. Muzika na pomezí Nightwish a drsného heavy je pěkně našlápnutá a jedem naplno .Zvukař nic neodbývá, dává pozor i na sóla kytaráků, nečekaně dobrý začátek. Když se ozývají povědomé tóny THE PHANTOM OF THE OPERA s napětím očekávám kdo bude druhý hlas, a je to jasné, nikdo menší než ERIC ADAMS. Velice vydařený duet, jen mě může mrzet ,že jsem je neviděl už na MASTERS OF ROCK 2005. Závěrečná píseň, typnul bych BLACK ANGEL a rychlé loučení. Expresní příprava pódia na RHAPSODY OF FIRE, kdy si člověk nestačil ani vykonat to nejnutnější a nakoupit pitivo, 2 kolo večera začíná.
RHAPSODY….OF FIRE.
Pro mě stejně jako pro všechny příznivce to stejně budou jen RHAPSODY, ať už mají tahanice se jménem jakékoliv. Protože jsou to velcí oblíbenci mojí dcery, slyšel jsem jejich alba víc než dostkrát a to i nahlas, ale hlasitost v hale měla vzestupnou tendenci. Nikoli však na úkor kvality zvuku, jen prostě řádně topili pod kotlem. Tma tmoucí a hlasitý monolog, o poznání hlasitější úvod než Holyhell a klávesové plochy se rozlévají do éteru, strůjci epického metalu jsou tady. O chvilku později ze zpoza plátna, kterým jsou zakyryty bedny Manowaru přibíhá i FABIO LIONE, a já celkem marně hledám jeho hlas. Tak to zůstává témeř v průběhu celého vystoupení RHAPSODY. Velice často si vypomáhá s nasamplovanými sbory, že by nějaké potíže s hlasivkami??? Nebo zvukař?? V některých vyšších vypjatých pasážích jakoby mu hlas úplně nesloužil, ale i tak je slyšet, že zpívat umí víc než dobře.
Oproti Holyhell téměř dvojnásobné vystoupení,na 2 písničky se objevila i lepá blondýna, jednou s tamburínou v ruce, podruhé za nevěstu, takže oko pánské části publika si taky přišlo na své. Stejně tak i dámská část jistě si mohla jen nechat zdát o délce vlasů ALEXE STAROPOLIHO, který je požíval dost často jako oponu u svých kláves…no i mě by se líbilo, mít jich aspoň půlku toho co má on. Zaznívají klasické, celkem dobře vybrané hity, mě osobně se dost líbilo LAND OF IMMORTAL, ale naprosto mě o svých pěvěckých kvalitách přesvědčil FABIO, když na nás spustil LAMENTO EROICO. Jo tak klobouk dolů, je to přeci jen mistr pěveckého řemesla. Vzhledem k délce vystoupení se dostalo i na sóla, hodně dobré bylo to basové od PATRICE GUERSE, zatímco ALEX HOLZWARTH měl sice naprosto dokonalej zvuk své bicí soupravy ale moc nápadité jeho sólo nebylo, tak nějak bez ladu a skladu.
Z posledního alba jsem postřehl snad jen A NEW SAGA BEGING, jelo se spíš na jistotu. Zvukař až na ten místy mizející hlas stále odváděl dobrou práci a střídavá sóla LUCA TURILLIHO a DOMINIKA LEURQUINA celkem hlídal, takže i dvojhlasé party ,které jsem měl naposlouchané jsem mohl ohodnotit jako slušně odehrané. Po zhruba 40 mintách se loučíme /teda hodinky jsem až tak nesledoval/ a já zůstávám v rozpacích…kdeže je má nejoblíbenější????? Ale naštěstí RHAPSODY už mají své místo na světových pódiích dostatečně jisté , takže velcí králové jim i přídavek povolili. Ufff, to jsem si oddechl, tak na závěr nakonec EMERALD SWORD. Nezbývalo , než si postesknout, že celý koncert RHAPSODY OF FIRE na jejich vlastním pódiu by dozajista byl mnohem lepší, ale díky i za tu chvíli co nám věnovali na DEMONS,DRAGONS AND WARRIOR TOUR.
Za námi jsou tedy démoni co srší z HOLYHELL, všudypřítomní draci od RHAPSODY a před námi světě třes se, 4 největší bojovníci již řinčí v zákulisí svými zbraněmi……..MANOWAR!!!!!!
Opět rychlá příprava pódia a válečníci, co tuhle ocelovou káru táhnou už pěknou řádku let s neubývající silou jsou mezi námi. Pokud někdo neví,tak MANOWAR je ten nejhlasitější, nejpravější metal jakého se nám obyčejným smrtelníkům může dostat do uší. Alespoň tak to vždycky vypadá v tiskových prohlášeních, upoutávkách a vůbec všemožných rozhovorech a článcích opěvujících tuhle silnou čtyřku. Hlavním hnacím motorem je JOEY DE MAIO, mistr rozličných basových nástrojů, při skládání mu občas asistuje i KARL LOGAN, jediný kytarista kapely, za bicí už delší čas usedá SCOTT COLUMBUS /a pokud někdo pozorně sledoval, má zajímavý trik jak se za bicí nástroje jakoby zabalit na konci písničky/. Zbývá zpěv , a můžu vám slíbit, že když ho jednou uslyšíte, už nikdy si ho nespletete. ERIC ADAMS totiž s hlasem dokáže to , co málokdo.Chvilku řve, že hokejový trenér by jen tiše záviděl, chvíli vás dostane naprosto civilním až podmanivým zpěvem, a za okamžik vyšplhá do dost závratných výšin, aby v příštím okamžiku spustil ten svůj klasický přibroušený hlas. Na tomto turné ještě v pravé části pódia sekunduje klávesák, ale kdo to je to vážně nevím.
MANOWAR můžete jejich silácké pózy buď věřit nebo ne , a já patřím k té druhé půlce. Pro mě jsou to hlavně muzikanti, a ne jen tak ledajací. Hlasitost je opravdu nadoraz, podle bicích se klepou snad i vnitřnosti, ale vše čisté a nádherně srozumitelné. První zářez do našich už dost propocených těl, stará flákota Manowar. A řinčíme dál starými kovy, probírají se desky snad od nejstarší po nějnovější.
Že uslyším MOUNTAINS s alba SIGN OF HAMMER v takovém úžasném podání, to bych si tedy nepomyslel, pro mě absolutně nejlepší kov večera. Ale kadivo buší dál…….v pozadí na plátně probíhají obaly z jednotlivých alb, na pódiu jako takovém se pohybově až tak nic zvláštního neděje.Valná část několikatisícového davu si pokřikuje refrény,takže namátkou tu máme KINGS OF METAL, GODS MADE HEAVY METAL, WARRIORS OF THE WORLD. Ze všech na pódiu i pod ním pot jen leje, přichází chvilka oddechu. Tradiční „manowaří folklór“. Vytáhneme někoho na prkna která obývají naši čtyři „Gods Of War“ a necháme ho ať ukáže co umí……na kytaru ovšem……
Takže i v Plzni jde všechno podle ověřeného scénáře. K maníkoví, který zjevně doma na kytaru trénoval , se přidávají dvě krasavice. Jak později JOEY zjistí, jedna už je zadaná , nebot·je to čirou náhodou /zajímavá náhoda/ přítelkyně“ náhodně kolemjoucího kytaristy“ na pódiu a druhá jeho sestra. Takže DeMAio si na noc zamlouvá sestru a velkoryse přítelkyni přenechává majiteli. Inu královské dělení…….původně si chtěl nechat obě….Pak ukazuje co všechno jde z baskytarou za 10 minut udělat, hrát, otrhat z ní všechny struny a ani si neublížit….no nedělá to prvně, už to umí.To my začátečníci bysme si buďto pořezali prsty od strun, nebo v nejlepším případě zlomili krk od basy….asi to ještě zatím zkoušet nebudem.
Jdeme do finále…..jen nám nikdo neřekl že bude dlouhé.
Na plátně v pozadí začíná běžet film a my se vracíme do dob, kdy rána mečem byla víc než cokoli jiného.Moc hezky udělaný příběh , kde hlavní hrdina nakonec taky vykrvácí /happend jak má být/, podle starodávných legend většinu z přítomných tak zaujal, že snad ani nevnímají co vlastně kapela hraje. Přitom songy z nové desky GODS OF WAR , na kterou se tak dlouho čekalo jsou taky vydařené.
Naživo se mi hodně libilo THE BLOOD OF ODIN. Při této části koncertu jsem se přesunul skoro až do zákulisi za hlavní část pódia, takže jsem v klidu mohl sledovat klip i zákulisní dění. Během mluveného slova, kterého bylo až až, si v klidu za hradbami reprobeden ERIC naléval vínečno, klábosil s technikou, KARL pořád jen postávál u svých zesilovačů a připravoval se na další kytarové laufy, klávesák se jen tak poflakoval, no prostě parta profíků, která ví co je v kterém okamžiku potřeba. Dokonce jsem je chvíli podezíral, že to tak vymysleli schválně aby si orazili….chi.
Ale hrdina prolévá na plátně svou poslední kapku krve, doznívají poslední tóny a králové heavy metalu odcházejí…….královsky. Ani jeden přídavek, v zákulisí už čekají připravení maníci s županem a bundami ,…..a rychle pryč….asi za holkama a českým pivem, protože další koncert je až 22.3.
Sledoval jsem chvíli ty rozpačité pohledy…..to jako nic už nebude????? Ne, nebude, leda na příštím turné, kdy k nám zase zavítá několik bojovníků, co místo mečů a kyjů mají kytary , a místo vypalování chatrčí a plenění dívčích klínů /teda na ty holky asi dojde/ , do nás nahrnou zas tu svoji skvělou „heavy“ muziku. Jestli tu ještě budu, rád se zas zůčastním nějakého večerního hodokvasu po boku těch nejvěrnějších.
