Tak je to tu zase. Nestačí nám to v létě, ještě i v zimě si musíme užívat metalovej nářez !!!!! Jo,jo,jo a jo!!! Muzika je totiž jediná bezpečná droga na světě. Nepředávkuješ se, můžeš ji změnit za jinou bez nebezpečí zdravotní újmy, to bych doporučil všem co podlehli těm horším návykovkám. Masters už je hodně velkej pojem a to, že je letní a zimní část se mi líbí…
Letní je opravdu pořádná vícedenní pařba a zimní jednodenní předváděčka ve zlínské hale Novesta. Letošní zimní koulovačka byla sice beze sněhu, ale zato s velice povedeným výběrem kapel. Vždycky když pročítám nějaké připomínky k výběru skupin a na fóru masters, nemůžu se ubránit smíchu. Ten by chtěl tohle, ten tamto, tohle je shit, tohle super, jasně co člověk to názor, to bych ještě i pochopil, ale opravdu mi vážně uniká smysl zatracování toho, co se někomu nelíbí. Když necheš, nejezdi, jak prosté milý Watsone že? Taky bych všem kecalům a radilům vřele doporučoval zkusit si něco takového zorganizovat, možná by pohořeli i u organizace obyčejné vesnické tancovačky. Ale to jen tak okrajově, protože jediné co tento zimní ročník organizačně postrádal bylo doplňování tekutin fanouškům v prvních řadách, tam to opravdu místy trochu vázlo, ale nakonec to všichni nějak zvládli. No, možná ještě kdyby ubylo trochu nepořádku v hale už během produkce kapel, taky by se asi nikdo nezlobil.
Pomalu se zaplňující hala uvítala české HANNIBAL LECTER, někdo totiž začít musí. Do tohoto dne mi byli skvěle utajeni a nijak mi nechyběli. Nevím proč, ale pořád se mi do hlavy vkrádaly nějaké melodie Škworu. Navíc jsem při třetí písničce znejistěl jestli to není zas ta první, pořád se opakující aranže mě teda nijak nebavily. Navíc dát převzatinu od „sepošky“, když mají předvádět svoje vlastní před zvídavým publikem, mi přišlo poněkud zvláštní. Jediným zpestřením byla chvilková přítomnost figuranta představujícího Hannibala i s maskou přes ksicht a závěrečné bubenické duo, jinak pro mě nic co bych musel navštívit víckrát. Ale bylo dost takových, kteří by mi jistě odporovali a pro ty byli Hanibalové dobrou rozjížďkou pro nastávající večer. Pokračující polonudnou produkci měli na starost němečtí REMEMBER TWILIGHT, u kterých jen udivil souboj houslí a hoboje, jinak mají ještě hodně co dělat, aby se prodrali o pár příček výš co se poslouchatelnosti jejich muziky týká. Nezáživně zpracované, místy i falešně odehrané, bezbarvý zpěv a vůbec mi nesedící němčina, věděl bych o lepších skupinách pro naše mlsná ouška. Ale to už se na nás hrne jakýsi pagan metal v sugestivním přednesu SVARTSOT. Maníci nakráčeli na scénu s megasekerama, oblečení do vikingského, sukýnky byly, i pár zajímavých nástrojů donesli a spustili.
Hodně se mi vybavovali Korpiklaani, melodie byly opravdu „skočné“ hodně polkovitého charakteru. Dost drsňáckej zpěv monstrózního v brnění oblečeného zpěváka o rozměrech Meat Loafa se vždycky během promluvy před další písničkou změnil v celkem normální hlásek, docela zajímavé proměny to byly. Využití píšťaly a ethno bubnu bylo pěkně zapasované do hybných melodií, nebylo moc lidí v hale se kterými by to aspoň trochu nešilo. Dobře rozjetý dav dostal ještě další pobídku k jásotu, když zpěvák na poslední písničku seskočil do přízemí a nadšené fanoušky pěkně poplácal a podal si ruce s každým kam až dosáhnul. Po skončení vystoupení se hodili do civilu a za chvíli už mezi diváky nasávali z rohů vkusně připevněných u pasu všechno co teklo.
Následující KRUCIPÜSK jen přilil do ohně. Veselé texty, rozdováděná muzika a naprosto šílené ksichty a burcování, které už k Tomáši Hájíčkovi neodmyslitelně patří, to všechno nám nadělili v míře víc než dostačující. Když začalo Belzebub disko přišel se s velkým zájmem podívat i kytarista W.A.S.P.
Ten vydržel i na vystoupení ARAKAINU a část AFTER FOREVER. KRUCIPÜSK halu rozjařili na vysokou teplotu, takže spousta lidí korzovala ven do stanu s chlastem a občerstvovala se u různých pochutin jako byly pečené kýty, klobásky všeho druhu a jiné laskominy. Někteří neunesli tempo a pospávali zmožení alkoholem v místech kde jim zrovna poklesly nohy. ARAKAIN předvedl průřez svojí 25 let trvající tvorbou, a já jsem si jen potvrdil svoji myšlenku, že Aleš Brichta byl a vždycky bude symbolem Arakainu ale Honza Toužimský jeho nejlepším zpěvákem. Hitů má tahle grupa nepočítaně, takže vybrat pár stěžejních na festivalové vystoupení dá určitě práci, ale jsem rád že zazní i MARYLIN a závěrečná APAGE SATANAS.
AFTER FOREVER už na letním masteru nasadili laťku hodně vysoko a nijak nepolevili. Stihli vydat i nové cd ze kterého nám naservírovali i pár skladeb, a stejně jako v létě byli ochuzeni o jednu kytaru. Na suverénnosti a skvěle odehraných náročných hitech to všech nezanechalo žádnou stopu. Naprosto brilantní živočišná dračice FLOOR JANSEN si s obecenstvem haly dělala co chtěla a když si nasadila čertovské růžky, stačilo aby kývla prstem a všichni by za ní běželi do pekla bez mrknutí oka. Její rozmanitý různé techniky využívající hlas, doplněný velice sexy postavičkou, to bylo to pravé pro rockerovo oko a ucho. Spolu s výborně šlapající kapelou za zády nám servírují vynikající goticko doomové menu. Pro mě osobně moc parádní zážitek zvlášť poté, co po ukončení setu se Floor převlékla do míň vyzývavého (bohužel), leč stále velmi přiléhavého trika a vyrazila i na chvilku mezi běžné a jak jsem zjistil hodně malé smrtelníky. Fakt dost vysoká a nebezpečně svůdná každým kouskem byla, zvlášť poté co se přiznala že má ráda naše pivko, už aspoň vím po čem jí to všechno tak hezky narostlo chichi. Taky se jim dostalo té cti pokřtít DVD z letního Masters Of Rock, které se dalo už na místě hbitě zakoupit. Následující EDGUY, snad ani nemusím představovat. Názory na TOBIASE SAMETA a jeho partu bych označil jako „ode zdi ke zdi“. Buď jo, supéééér, a nebo fuj, ani náhodou. Většinou jsem to tak slýchal. Ale v ani jedné z těch „zdí“ se nenachází ty moje. EDGUY jsou bezesporu kapela, která dokáže dobře zahrát, výborně pobavit a TOBIAS je hrozně ukecanej malej skřet, kterej ale rozdá spoustu pozitivní energie. Nic mi nevadí, že chvíli připomínají Helloween, chvilku se objeví kousek Maidenů, pořád jsou ale neúnavně veselí a jedou na plnej plyn. TOBI se přímo vyžívá v komunikaci s publikem a i když tu už vlastně všechno bylo, hala bezchybně a s patřičným nadšením reaguje na jeho povely ke zpěvu, různé hey a vyvádění všeho druhu. A to je přesně to v čem je síla EDGUY. Líbivé i když už mnohokrát někde slyšené povědomé melodie, dobře postavený Tobiho zpěv a neskutečné šoumenství. Lid si to žádá, lid to chce, potřebuje mít nějaké SUPERHEROS. EDGUY samozřejmě i přidávají a hala se pomalu dostává do transu.
Posledním zážehem večera jsou američtí W.A.S.P. Bandu kolem BLACKIEHO LAWLESSE už vidím potřetí a tentokrát jde o mimořádné vystoupení. Z haly se však část obecenstva vytrácí, možná je to tak trochu protest proti dost nepochopitelnému chování managmentu skupiny a možná i samotného Blackieho. Jde o focení ,které si skupina údajně nepřála. Na velké protesty, které se proti tomu strhly na internetu pak reagovala tím,že malé „ amatérské“ foťáky nakonec povolili a „na oplátku“ nepromítali film, který má běžet při jednotlivých skladbách celého setu, kdy přehrávají kompletní album THE CRIMSON IDOL. Tím je ale celá atmosféra dost pošramocená, protože skladby bez filmu prostě nevyzní jak by měly. Samozřejmostí by měl být i výborný zvuk,ale chvíli trvá než se podaří ho najít. Celé Crimson je odehrané bezvadně s výborným nasazením, ale škoda že ne tak jak má vypadat. Přesto hůl nelámu a čekám na druhou část vystoupení kdy nám W.A.S.P. předvedou ten pravý nadupaný energií sršící heavy. Nechybí žádný z léty ověřených nářezů a tak dojde i na I WANNA BE SOMEBODY, L.O.V.E. Machine a jako přídavek BLIND IN TEXAS. Uklánění, neustále trochu zlověstně se tvářící Blackie, odhození několika trsátek, paličky a zimní část kolotoče Masters Of Rock je za námi. Chvíli si počkáme na tu letní, ale kapely které nám Pragokoncert chystá na léto už teď slibují nevšední zážitek. Už mám objednané lupení…raději si pospěšte!!!!!
