datum: 14.10.2012
místo: KC Vltavská – Praha
Oslavy všeho druhu já docela mohu a rád, takže když jsem se dozvěděl, že se bude v Praze slavit, neváhal jsem.
Jubilanti si pozvali na oslavu další spoluvěrce a gratulanty, tak se mohlo začít. Víme už všichni, že role předkapely je dost nezáviděníhodná. Pro mě osobně, to první kapela večera ANTALGIA, odnesla měrou neskutečnou. Aniž bych měl potřebu nebo touhu znectít kapelu, tak se tomu asi nevyhnu, i když největší podíl na údělu nese zvukový mistr. Nevím jak to slyšeli ostatní, ale ke mě dostala jen jakási neformulovatelná zvuková koule, která ve všech částech sálu zněla zcela nedefinovatelně. Ale především nestravitelně. Snad jen u podia, díky nástrojovce, bylo slyšet něco, co se dá nazvat hudbou. Nebyla špatná, zvláště basák byl dost čipernej, ale celkový dojem je někde pod čarou. Škoda. Navíc to trochu pro mě zazdilo i zjištění, že proklamovaný půvab zpěvačky Belle Diane, zůstal jen u planých slibů.
Druzí v pořadí ELYOSE mě dokázali přesvědčit už o poznání více a taky se mi to líbilo. Snad i tím, že zvuková hradba padla a sálem se linulo něco více čitelnějšího. Nyní přemýšlím, zda to skutečně zvukaři dělají naschvál nebo je to jen pomluva. Ale muzika Elyose měla skutečně jiný rozměr. Pro mě rozhodně. I fans se dostávali více do varu a jejich reakce byly bouřlivější, osobnější, upřímnější. Při první kapele tleskání spíš působilo soucitně. Snad mi to obě kapely odpustí. Je to zkrátka břemeno, kterého se zbavit je občas i nadlidský úkol. První kapele se to nepodařilo, ta druhá to zvládla s větší grácií. Ale už k hlavnímu bodu večera.
THERION si prošli za svých 25 let, cojsou na scéně (proto se slaví), řadou hudebních vývojů a posunů žánrovým spektrem. Přesto si zachovali pro mě to nejdůležitější a tím je rukopis. A další, dosti zásadní fakt, je pro osobně ten, že jejich muzika nenudí. A když vezmu oba faktory k sobě, tak je jasné, že koncert je zážitek, co se musí prožít. Mohu zde nyní skládat slova, ale je to marnost. Těžko popíšu, jak se tři zpěvové linky prolínají, co k tomu dají klávesy, basa, kytary, je to marné, marné, marné. A to to všem říkám na této točně, když je přijímám. „Jdi na koncert, jdi na koncert, jdi na koncert.“ No a když jsem u té návštěvnosti, tak svým způsobem nic moc. Čekal jsem daleko víc. I když je pravdou, že zůstalo u větší vzdušnosti sálu (to se na Vltavské hodí) a každý měl potřebné pohodlí pro prožitky. Ale stejně bych čekal víc fans. Přesto to dala kapela na plnej plyn, jako by byl plnej stadion. Trochu mě zamrzelo, že nedali mojí nejoblíbenější Summernight City, (doporučuji najít, poslechnout, nestahovat!!), ale pokud by hráli vše z tvorby, tak jedou domů asi až na Mikuláše. Mě by to asi nevadilo ,ale nebyl jsem tam sám. Tím se dostávám k tomu, že ten koncert docela rychle utekl a kapela dává poslední, závěrečnou, jakou jinou nežli Megatherion. Kapela se loučí, a já osobně si přeju, aby ta avizovaná pauza mezi koncertní šňůrou nebyla příliš dlouhá. Co Vy? Tradičně -názory, postřehy, k muzice samozřejmě.