datum: 30.11.2012
místo: Tipsport Aréna – Praha
Pražská Tipsport Aréna na Výstavišti se stala během posledních pár dní už podruhé stánkem pro konání většího koncertu, kdy pro tentokrát zavítali irští THE CRANBERRIES. Jako host nebo snad předskokanka byla bývalá zpěvačka slovenské kapely Peha, KATARÍNA KNECHTOVÁ, která s kapelou absolvovala už i jejich koncert v Bratislavě.
Neměl jsem možnost vidět a slyšet celý set předkapely, ale z těch prvních třech songů na mě působila velmi dobře, příjemně a uvolněně. Prvotní náznak trémy Katarína lehce otřepala a za pomocí diváků, kterých se sešla přijatelně zaplněná hala, společně nastartovali večer fajn muziky. Jak jsem řekl, neměl jsem možnost vidět a slyšet ,tak rád otevřu prostor pro Vás k vyjádření se k předkapele – jak na Vás zapůsobila a také co eventuelně hráli. Zda došlo i na songy z bývalé kapely a tak podobně…
Příjemné na celém koncertu bylo, že obě kapely začly hrát přesně na čas a nedocházelo tak ke zcela zbytečným prostojům a čekání. Když nastoupila hlavní hvězda večera, začala z pódia do sálu plynout dost podmanivá energie, která asi dostala každého. Musím přiznat, že jsem hudebně sice zcela jinde, ale kapela mě měla skoro na lopatě. Zvukově to bylo od začátku zcela perfektní a Dolores O´Riordan zářila jako skutečná hvězda. Od prvního taktu bylo vidět a především slyšet, že kapela je v naprosté souhře a celý koncert působil velmi přívětivě a uvolněně. Při úvodní Just My Imagination mě sice napadlo, zda koncert nebude jen sladce-popovým koncertíkem přeplněným romantickými skladbami pro zaláskované, ale bylo to perfektně vyvážené. I díky zvuku, který zněl v hale i poměrně rockově a díky míchání nové tvorby z poslední desky Roses se starší tvorbou byl koncert opravdovou lahůdkou. Kdosi kdesi namítl, že pro něj byl problém pokud se Dolores při koncertu třikrát převlékla a působí to na něj dojmem zbytečného hvězdného manýru. Za sebe musím říct, že naopak to pro mě působilo velice příjemným dojmem a navíc ve všech třech polohách stylingu byla Dolores doslova sexy-baba na sežrání. A co bylo pro mě také příjemné, že při závěrečné skladbě první části Zombie, zůstala u nevyhrocené polohy hlasu do extrémností.
Když se pak kapela po chvilce dost hlasitého skandování vrátila a dala dalších pár songů se závěrečnou tečkou Dreams, bylo po koncertě. Přesto se ze sálu tak úplně člověku nechtělo a musel jsem si dát chvilku k odchodu, abych dokonale vstřebal perfektní zážitek. Jaký byl ten Váš?
Já jen doufám, že další možnost vidět The Cranberries nebude za dalších 10 let.
The Cranberries roztančili Prahu 1 komentář reakcí