K Benátské noci má naše redakce speciální a velmi kladný vztah. Není to zdaleka jen blízkou polohou místa festivalu k trvalému bydlišti, ale také až skoro rodinnou pohodou. Tu si pochvalují nejen návštěvníci, ale také zástupci české i zahraniční hudební scény. V tomto reportu najdete tradičně několikrát denně aktualizovaný článek a fotky přímo z dění festivalu. Co se tedy děje v areálu právě teď?
Úterý
Ač obloha každou chvílí hrozí, že na nás pošle letní deštík, v areálu se okolo páté odpolední stále pracuje. Jak můžete vidět i na záběrech z webkamery, střecha už je postavena a čeká se tedy už jen na příjezd podlahy, světel a zvuku. Základní obrysy areálu jsou již načrtnuty oplocením a také tradiční most přes Jizeru, který povede do kempu, je průchozí na druhou stranu. Pokud nás tedy vyloženě počasí nepodrazí, vše (zdá se) pokračuje podle plánu. Můžete tedy juknout, jak to dnes odpoledne na staveništi vypadalo…
Čtvrtek
Benátská začíná! Je to tu a rockový pátek pomalu startuje. Včera byl sice večer pro nedočkavé, ale každý fanda rocku se těšil na dnešek. Bedňáci dodělávají poslední stánky a štěky na pódiích, ale vše už se nedočkavě třese na první návštěvníky a fanoušky v jedné osobě. Oproti loňsku je tu o jednu stage míň, ale myslím, že to nebude ku škodě věci. Počasí nám přeje, tak nezbývá než doufat, že vydrží.
Rád bych se ještě vrátil k včerejší „rozehřívací“ akci. Představilo se nám pár kapel jako třeba Folimanka Blues, Hush nebo Bára Zemanová. Osobně jsem stihl Moniku Agrebi, která pobíhala v přiléhavém oblečku, což si možná pochvalovalo mužské plémě, ale mě mile překvapila tím, že jí to opravdu zpívá. Příště snad ale zahraje víc než jen cover verze. Už zmiňovanou Báru Zemanovou chci tímto pasovat na šoumenku večera. Její pohyby hýbaly jak s davem, tak s celou skupinou. Celý večer potom zakončili svým příjemným setem O5&Radeček
Čtvrtek byl solidní zahřívací kolo a hurá na dnešek. Pivu a muzice zdar.
Josef Sádecký
Pátek
Je po čtvrté hodině a festival žije svým životem. Jedni do sebe lámou desáté pivo, druzí si užívají muziku. Rád bych vám popsal vnímání těch druhých. Rád bych vyzdvihl ty druhé z nich.
Ti druzí si užívali N.V.Ú. (Nepřichází v úvahu) s jejich výzvou k hospodě, což většině z nás není proti srsti a velký nos zpěváka je podle mě na místě punku jako ulitý. ;-) Doktor P.P. se taky ukázal v lepším světle a předvedl skvělou show ve stylu, jaký předvádí už roky. United Flavour, nám pro změnu nabídli muziku z trochu jiného soudku. Reggae, které předvedli, mě opět utvrdilo v tom, že na Benátskou se pořadatelé nebojí pozvat kapelu jakéhokoliv žánru a ač tohle není šálek mé kávy, musím přiznat, že si to UF umí pěkně rozbalit.
Super hvězda je i Katarina Knechtová, ta právě předvádí svůj úžasný hlas, který přitahuje snad každého z nás a chlapy posílá do kolen. Překvapením dopoledne bych nazval i skupinu Vladimír Cirkus, která mě dostala svým textem o posledním sexu a o slečně, která ho se zpěvákem údajně měla, ale byla v tu chvíli už jeho ex. Tenhle týpek, který má i vlastní televizní pořad Sabotáž, vůbec při vystoupení sršel humorem.
První kapela, která trochu víc naplnila kapacitu Wigwam stage, byli Gipsy.CZ. Tradiční to festivalová kapela a tradičně parádní zábava. Spousta lidí, kteří jinak cokoliv „hip hopem řízlé“ odsuzují, na ně nedají dopustit.
Benátská jede dál a myslím, že se solidně rozehřívá na večer a to máme to lepší ještě před sebou. Vzhůru do Benátské noci.
Prší! A je tu to, čeho jsme se báli, ale abych pravdu řekl, tak nikdo nepřestal tančit a jásat ve chvíli, kdy začala hrát skupina Divokej Bill. Tahle partička to s diváky opravdu umí a všichni včetně mě si užívali písničky notoricky známé jako třeba Asi takovej pocit nebo Plakala a tančili navzdory dešti do roztrhání těla. A popravdě někteří na to roztrhání těla vypadali.
Další byl Koller band, ale ten abych pravdu řekl, nemá můj obdiv, protože nebýt písniček od Lucie, které David zahrál, tak by nikdo jeho písně nezpíval. V tuhle chvíli hraje Iné Kafé a musím říct, že si solidně napravují reputaci po koncertě pár let zpátky, kdy zněli tak falešně jak to jen jde. Dnes jim patří moje uznání a šílící dav, který jakoby nevnímal lehký deštík, který se na ně snáší. Nezbývá než doufat, že si z nás počasí dělá jen legraci a umoudří se ještě o kousek víc na hlavní skupiny jako Dream Theater Lacuna Coil a De Bill Heads.
Počasí se umoudřilo a Iné Kafé rozjelo svoji show na plné pecky. Z kvalitního koncertu se stal super koncert, kdy dav šílel, jak kdyby nastoupily takové superhvězdy jako Rammstein. Plno lidí si zpívalo se skupinou jejich písničky, které navzdory jednoduchému textu (nebo právě proto) zasáhly nejednoho fanouška Benátské.
Slavná skupina Dream Theater byla pro mne trochu oříšek, protože jsem ji neměl tolik naposlouchanou, ale po první minutě jsem musel uznat, že je přede mnou skvost. Bubeník, klávesák, basák, sólo kytara i zpěvák svoje nástroje ovládali tak mistrně, že to člověk v jednu chvíli snad ani nechápal. Co dodat, mistři ve svém oboru, jen mi chybělo trochu toho řádícího rytmu. Jinak musím říct, že jsem z vizáže celé skupiny měl trochu pocit, že jsem se ocitl ve světě Harryho Pottera. Bubeník vypadal jako Severus Snape, klávesák jako sám Voldemort a zbytek kapely by se určitě dal taky zařadit mezi mágy, protože to, co produkovala tahle kapela snad musely být jedině čáry. Hodně dobře Dream Theater. (pozn. fotografa: Trochu jsem se bál, jak bude znít a hrát nový bubeník Mike Mangini, který nastoupil po fenomenálním Portnoyovi, ale musím přiznat, že se nenechal zahambit jak hradbou bicích, tak předvedeným výkonem. Oproti vystoupení v pražské Tesla areně zase o fous lepší atmosféra. Pro nás šest z pěti hvězdiček)
Řádícího rytmu měla v sobě ale dostatek kapela Lacuna Coil. U téhle sestavy lidí jsem měl ale jeden zásadní problém. Na začátku byla utlumená zpěvačka a potom zpěvák. I když se mohla skupina na pódiu zbláznit, tak zásah zvukaře mě nepřiměl k výraznějšímu fandění.
V tuhle chvíli hraje na hlavním stage In Extremo a musím říct, že se mi líbí zařadění dudáků do skupiny. Škoda ale, že zpěvák zní přehnaně tvrdě k těmto nástrojům. Věřím, že tenhle názor nezastávám sám. Pro dnešek už popřeju dobrou noc a ráno se vám ozveme s kolegou a popíšeme vám poslední kapely dneška. Dobrou noc.
Sobota
Dobré ráno, i když se spíš hodí dobré poledne. Včera večer Benátskou navštívilo úžasných cca 15.000 lidí. Rád bych vám přiblížil včerejší večer, kdy po geniálních Dream Theater zahrála mimo jiné skupina De Bill Heads a pomalu usínající dav uvedla znovu do varu. Nemůžu říct ani jednu písničku, která by nehnula s davem. Skupina, která postavila svůj základ na sprostějších textech, se velice schopně vypracovala a popravdě by si zasloužili hlavní pódium a ne stan. Snad příště. V galerii si také můžete prohlédnout také například výše zmíněné goticko metalové Italy Lacuna Coil nebo českou stálici Arakain.
Dnes začala svoji produkci skupina Škwor a Aneta Langerová se svou Vodou živou. Škwoři byli důstojný začátek dalšího dne festivalu a dav se správně vrátil do rockové nálady a přechod do popovějších písní byl snesitelnější. Jejich známé šlágry jako Osude, mám z tebe strach a nebo Sraž nás na kolena byly sázkou na jistotu i tomto deštivém počasí.
Skupina Eddie Stoilow nenastoupila po Škworech vůbec, proto vznikla pauza, kterou leckdo z nás proložil pivem před Anetou Langerovou, která ač „metr padesát“ rozdávala tolik pozitivní energie, co se do diváků vešlo a že se vešlo. Ve Wigwam stanu mezitím lehce rozhodil časový line-up výpadek proudu při Femme2fatale a nyní již hrajou slovenští Popcorn Drama. Na hlavním pódiu v tuhle chvíli hraje skupina Čechomor a tak hurá do deště na ně…
Je tu další reportáž z Benátské a musím říct, že navzdory neutuchajícímu dešti nálada lidí neopadá i když někteří už zabalili stan a chystají se domů do sucha.
Čechomor je klasika a dav se baví spolu s kapelou navzdory počasí. Žlutý pes je sice kapela, která byla založená dřív, ale jejich elán na létech neopadá. Zato skupina Walda Gang. To byla pro mě dřív velká neznámá, ale dneska si už neumím představit festival bez nich. Jejich hity jsou vyloženě odvazové a host Robert Rozmberg byl zajímavé zpestření. Pro mne příjemně zapadl do sestavy skupiny a myslím, že to byl od kapely dobrý krok. Před okamžikem dohrála skupina Kryštof a musím říct, že to s davem tahle ostravsko-havířská skupina umí. Písnička „Na paty šlapem si já a ty“ roztančila dav a asi nikdo v tu chvíli nevnímal nepřestávající déšť.
Po osmé hodině to rozjela další festivalová stálice Chinaski. Ač solidně zábavní, kluci to mají i s novým albem pořád takové stejné. To může být však tím, že už jsem je letos viděl. Nestyděl jsem se tedy odskočit si do Wigwam stanu na Komunály. Podobný nápad mělo více lidí a pařilo se tedy v blátě pod plachtou o stošest.
Hlavní hvězdou byla bezpochybu německá devadesátková legenda Scooter… Jojo, když kdysi ještě frčelo Eso, přišlo mi docelá zábavné se koukat, jak si tahle trojice jezdí v buginách po písku… Nicméně od té doby jsem o nich nic nezaslechl a najednou se nám vyloupli na Benátské noci. Ač nejsem jeden z fandů, co jsem z jejich produkce zaslechl, byly hity, které si z oné doby matně pamatuju a musím přiznat, že skákat se na tu hudbu dalo. Samozřejmě v mezích slušnosti, aby bláto okolo stojícím fanouškům, cákalo maximálně po pás.
Clawfinger to je trochu jiný šálek kávy. Ač se kapela hlásí k rap metalu, pod čímž si jen málokdo představí ještě další skupiny, tahle muzika se dá poslouchat. Pánové na pódiu nedarovali nic sobě ani divákům, a tak se skákalo po stagi, reprosoustavě i na fanoušky. Stále lehce mrholilo, ale v tuhle dobu už to snad nikomu nevadilo, protože bylo oblečení všech přítomných nasáklé vodou natolik, že po něm voda volně odtékala na zem.
Pro oldchoolové metaláky nastal ten pravý čas až před první hodinou ranní, kdy na pódium vlétli U.D.O. Až se divím, jak chytlavé songy umí tihle sehraní pánové produkovat. Jak se ukázalo, jeden z vrcholů Benátské pěkně na konec festivalu. Kdybych tušil, že se neděle ruší, asi bych vydržel i na Kiss Forever Band.
Neděle
Nedělní program byl bohužel pořadatelem zrušen, proto zde pouze poskytuji přepis oficiálního prohlášení:
Nepříznivý vývoj počasí a zajištění bezpečnosti pro všechny přítomné donutily pořadatele festivalu Benátská noc na Malé Skále (28.-31.8.2011) zredukovat letošní nedělní odpolední program.
Navýsost nepříznivé počasí, se kterým pořadatelé bojovali od začátku, nadále znemožňuje zajistit bezpečný provoz festivalového areálu. Nepřetržitý déšť a rozmoklá půda nedovoluje návštěvníkům dopřát další bezproblémový průběh festivalu. Z tohoto důvodu byli pořadatelé nuceni zredukovat festival o nedělní odpolední program. Návštěvníkům se pořadatelé omlouvají a těšíme se na ně na příštím jubilejním 20. ročníku.
—
Ano, je to opět za námi, hudební maraton se nám o den zkrátil a Malá Skála se začíná vylidňovat. Tento ročník byl pro nás opět výjimečný. Pravděpodobně se na něj bude vzpomínat jako na ten, kde zahráli geniální Dream Theater a kde celou dobu odporně pršelo. Za pár týdnů však v areálu opět vyroste z bahna nová tráva (doufejme) a my zase budeme mít příští rok po čem skákat na naše oblíbené interprety.
Text: Josef Sádecký; foto: Petr Tvrdík
Benátská noc 2011 11 komentářů reakcí