Jubilejní desátý ročník Sickfestu byl ve znamení stěhování do jabloneckého Woka a bohužel také ve znamení pokračujícího trendu snižující se divácké přízně. Nějak se ti místní metaláci už nabažili kvalitních kapel, které sem pořádající Fakingové tahají z celé republiky a radši zůstanou čumět doma na bednu nebo v hospodě na teplající půllitr v ruce. No, to je spíš na diskusi na FB nebo pod článkem, proč se lidem nechce víceméně za lidovou cenu zaskočit na kvalitní muziku.
Co se týče kapel, výběr byl vynikající. Když se kouknete na plakát k akci, mám jen takový postřeh – všech pět kapel je pěkně napsáno stejně velkým fontem. Profláklejší kapely to snad neurazí, ty začínající to podle mě fakt potěší, že se nikdo neprotěžuje. Mladíci Intensive Care jsou důkazem, že pořadatelé myslí i na mládež a je to tak dobře. Klukům chybí ještě pár hodin před lidmi, aby vypilovali pódiový projev, který by přitáhnul ještě víc fanoušků do kotle. Držme jim palce…
Anarchuz to je jiná bomba, technická nálož zvukového dynamitu, která se vám sype do ucha. Specificky hutný sound doprovází k tomu padnoucí texty. Nabízí se srovnání s takovými Debustrol, ale Anarchuz mi z toho vychází se zajímavějším zvukem… Co se týče zvuku na celé akci, tak byl opravdu vynikající. Woko je zvukově i prostorově hodně zajímavý klub a doufám, že zažije ještě víc CSF půlročníků.
Já osobně se nejvíc těšil na Proximity. Jejich úspěchy jako účast na Brutal Assaultu nebo předskakování In Flames hovoří za vše. Vynikající melodický metalcore a super drive do lidí. Tohle mi při focení škube strojem, že neudělám ostrou fotku. Před pódiem bylo po zásluze taky slušně živo.
Asi největší pařbu jsme si užili s Magma Hotel. Polovinu setu totiž Papa Rocko notně povzbuzoval přítomné přímo v kotli a musím říct, že se mu to dařilo. Natáhnul na plac spoustu lidí a velká část z nich si s radostí zaskákala. Přestože jsem obyčejně spíš na tvrdý metal, Magma Hotel ukazují, že každý žánr může být zajímavý, když se umí pořádně zahrát. Opět jsem se tedy výborně bavil.
Shatter měli trochu těžší pozici, protože začínat před jednou ráno už není žádná výhra. Spousta lidí se unavilo pivem nebo jiným dováděním a v klubu zbyla jen hrstka nejvěrnějších milovníků dobré hudby. Přestože se pánové řadí k metalcoru, mají daleko naštvanější sound než třeba Proximity. Kdo mě zná, tak ví, že tohle mi sedí. Tady by se fakt šiknul pořádnej pit s lítajícími údy a hned bych odložil foťák a šel se přidat. Třeba na Banzone je vidět video z JamRocku, kde to pořádně vře… joo, to by ale někteří museli zvednout zadky a dorazit na takovou vymazlenou akci.
Závěrem: Kapely za 1, prostory klubu Woko za 1, zvuk i světla za 1 – tak sakra co ty lidi ještě chtějí víc… Nicméně kdo dorazil, musel být spokojen stejně jako já.
