Ve vší stručnosti a upřímnosti – festival Koza 013 byl i letos extrémně vydařený a to jak hudební produkcí, tak perfektním festivalovým počasím. Nepařilo nijak extrémně a přesto bylo i okolo půlnoci dost teplo na to, aby náštěvníci do sebe lili litry tekutin až do poslední kapely.
Hrát se začalo už od jedné odpoledne, kdy byla hlavním lákadlem místní progresivní formace Nothingham. Pár fandů kluci přitáhli, ale většina posluchačů byla spíš ve vodáckém nebo cyklistickém úboru, což platilo o rozložení sil i pár dalších hodin. Následující sympatičtí Pitty Poky lákali na punkový sound a zpěvačka mi místy svou živelností připomínala Marku Rybin.
Monika Agrebi pro mě spíš jen vyplňovala pivní odpoledne a víc mě spíš zaujali Piranha se svým hevíkovým zvukem. Téměř místní Hallodrn to taky pěkně rozjeli a přilákali konečně i pár fandů k pódiu, přesto spousta lidí zatím stavěla hudbu na druhou kolej a užívali bezvadného počasí k vodním radovánkám…
Pořádněj metalovej nářez předvedla konečně Panychida, při které měli místní vyznavači headbangingu konečně důvod obsadit nášlapy a trochu si protáhnout krční svalstvo. Škoda jen absence bubeníka a dudáka, kteří by někdy v noci vytvořili rozhodně dobrou atmosféru.
Hush nejsou na Koze nováčky a že je už dobře znám, pasoval jsem je tentokrát jen do role občerstvovací kapely. Za to All Friend Dead jsem si nemohl nechat ujít stejně jako už celkem slušný kotel fandů. Na Rain se začalo stmívat, a tak jsme si mohli užít konečně i osvětlovací techniky a pohodovému rocku to dodalo šmrnc.
Největší porci pozornosti na sebe zaslouženě strhli pořádající Silent Session. Skvěle šlapající rocková mašina – nic víc není potřeba dodávat, tohle se neoposlouchá. Před půlnocí zaskočil Doktor Triceratops za lehce opožděné Janesession a musím uznat, že přes značnou únavu mi ještě do žil vlili trochu energie. Parádní crossover, komunikace s diváky a pařba na pódiu do posledního dechu. Good job a hurá spát, dýl jsem nevydržel :-)
Festival Koza 013 2 komentáře reakcí