Místní festival se letos opět konal u Greenway Jizera na louce, která byla kdysi proslavená Benátskou nocí. Místní hasiči se pokusili navázat na loňský povedený ročník a namíchali místním i přespolním zajímavý mix kapel.
Letošní ročník byl trochu postižen nezájmem diváků a hlavně neskutečnými vedry, které se se zapadajícím sluncem naštěstí změnily v příjemně teplý večer. V tom největším pařáku měla zahrát první kapelka DÁ-MI. Bohužel, co jsem slyšel, jeden člen nevydržel ten hrozný hic, a tak kapela nakonec nevystoupila a začátek živé produkce se tedy posunul až na třetí hodinu.
Pohodové rytmy pokračovaly i s kapelou Amygdala a do sedmdesátých let jsme se přenesli s revivalovým uskupením Jam & Bazar. Střelou vedle byli pro mě osobně Love Earth, jejich muziku ani nazvučení jsem moc nepobral, ale jsem holt kytarově založený fanoušek a tu elektroniku zkousnu tak maximálně u kamarádů AFD. Ale proti gustu… zase další zpestření do dnešního programu.
The Scoffers mi sem dneska vyloženě sedli. Pohodový grunge se na akci tohohle typu hodí a pánové do svého setu dali opravdu hodně úsilí a řádivosti.
Jedna z hvězd večera byli jednoznačně NIL. Ti staví na dvou pilířích. Prvním je samozřejmě velmi zajímavě napsaná rocková hudba a tím druhým je Hanka za mikrofonem. Díky ní jsem měl pocit, že se trochu pozastavil čas a že NIL hráli snad dvě hodiny. Na čas jsem teda nekoukal, možná to je pravda. Pro mě to bylo nejlepší vystoupení dneška.
Medvěd 009 jsou zaslouženým tahákem dnešního večera a je škoda, že nepřitáhli větší davy, alespoň tolik, co lonští Hentai Corporation. Přesto polopatický rock se zajímavými aranžemi a dechovou sekcí se dá u pivka na louce velmi dobře poslouchat.
Marvan – Narvan t.b. těží nejen ze zajímavých songů svého „předchůdce“, ale také z charismatického zpěváka a vůbec z pohodové atmosféry, kterou všichni kluci na pódiu vytvářejí. Musím říct, že na předpůlnoční poslech fakt optimální konstalace. Teplý letní večer a funk-rockový večírek.
Po celodenním pobíhání areálem jsem si našel ještě trochu sil na Exil 51 a opět jsem nebyl zklamán. Pánové to umí na pódiu rozbalit a ani před druhou hodinou jim nechyběla síla bavit těch pár veselých duší pod pódiem. Angreštová fošna mi už hrála jen skrz otevřené okno k usínání, takže ani fotky tu bohužel nenajdete.
Jak to shrnout? Lidi se na Malou Skálu za muzikou už tolik nehrnou a my hudební konzumenti musíme jen doufat, že si to místní hasiči po sečtení účtů nerozmyslí a další ročník se opět uskuteční.