Senzační spojení dvou německých kapel, které jsme měli možnost vidět na jednom z minulých Masters Of Rock ve Vizovicích, má téměř neuvěřitelné pokračování. Zpráva z kategorie sci-fi, která by v dobách nedávno minulých byla neuvěřitelná zní : „GAMMARAY a HELLOWEEN jedou společné turné!!!“ Když ještě jako nadějný začátek večera jsou nominováni švédští SABATON, je to záruka hodně skvělého metalového večera.
Zastávka v české kotlině čítala 3 města: Plzeň, Zlín a Pardubice. Zcela jasně byl rychle vyprodaný Zlín, tak jsem měl lehké obavy o plzeňskou halu Lokomotivy, ale nakonec jsem se tam v klidu dostal. Teda ne, že by hala zela prázdnotou, to rozhodně v žádném případě. Byl jsem dost natěšenej, jsou to všechno kapely které můžu nahusto a kdykoliv, hlavně Sabaton mě hodně příjemně letos překvapili, takže v Plzni straším už od odpoledních hodin. Usalašil jsem se tedy na chvíli přímo v restauračce haly a tak se mi poštěstilo potřást si rukou s Markem Grosskopfem a vidět vedle u stolu pojídat téměř celý Helloween. Občasné pohledy oknem do haly mi taky ukázaly složitosti přípravy moc pěkného pódia, které ovšem fans viděli až těsně před začátkem samotného vystoupení Helloween. Časem nás ale vyhostili a zavřeli, tak nezbylo než hledat azyl v přilehlých, velmi rychle se příznivci metalu zaplňujících, hospůdkách. Moje plány ale byly trochu jinačí a tak jsem se vyskytoval u zadního vchodu do haly kde mimo jiné postával pěkně vyzdobený kamión s logem turné, škoda že stavební úpravy nedovolily jeho přistavení před halu jako u turné Manowar, hodně fanoušků by si jistě pořídilo fotku, takhle moc šancí neměli. Já jsem se nakonec dočkal toho v co jsem doufal, takže když si to ho haly šinul z vedle přistaveného tourbusu KAI HANSEN, požádal jsem ho o podpis na moji tou dobou už celkem promrzlou kytaru. Neváhal ani na okamžik s úsměvem ji podškrábnul a oba jsme si popřáli hodně dobrých muzikantských večerů a byl fuč. Za chvilku potom ho ještě následovali v taxíkách se sjíždějící komplet Sabaton a čas se pomalu nachyloval ke schovce do haly před přibývající zimou. Prodral jsem se tedy davem dovnitř, pak i postupně k pódiu a sledoval, jak si Sabaton poradí s úkolem rozjížděčů večera.
Podle skandování ale bylo jasno, nejsou to žádní nováčci, kteří na svoje místo teprve čekají, jejich základna u nás už má své kořeny, to bylo znát i podle originálních trik které prodávali, METALIZING-Czech Republic a tvar naší země jakoby z plechu ve znaku na zádech bylo jasným důkazem, že čeští fanoušci u nich mají vysokou hodnotu. Však byli hned po vstupu na pódium mohutně přivítání a s roztleskáním a rozskákáním valné části narvané haly nebyl problém. Zvlášt poté, co dali po sobě dvě největší hitovky ATTERO DOMINATUS a PRIMO VICTORIA byla hala v nadšení. Bohužel set trval slabou půlhodinku, tak nezbejvá něž se těšit že co nejdřív dorostou do role headlinerů, už se na tu dobu docela těším, energií sršící vystoupení spolu s dobře šlapajícím bytelným heavy nářezem, to bude mela.
Trocha úprav scény a už se sem hrnou na vystoupení nadržení a chechtající se GAMMA RAY. Celou dobu snad úsměv nezmizí z jejich tváří a nadšení by vydalo na tři takové koncerty. Věčné máchání kytarami, léty okoukané a přesto stále chtěné klasické metalové pózy, to všechno nám dávají měrou vrchovatou a ještě dost pěkný výběr songů. Jako první si na nás KAI HANSEN připravil GARDENS OF THE SINNER aby nás hned vzápětí dostal nečekanou HEAVEN CAN WAIT. Klasika. NO WORLD ORDER a stále čekám nějakou novinku, dočkám se zanedlouho EMPRESS. Podle mě nejchytlavější z nové desky se taky v hale pěkně ujala, pohled do kotle je jasným důkazem.
Když na nás vytasí zkrácenou verzi REBELLION ON A DREAMLAND a INTO THE STORM, mají nás jak baba Jeníčka na lopatě. Však si to taky Kai pěkně užívá, nejsem si jistej, že na všech místech kam jedou, mají tak narváno a tak hlasitou odezvu, ale snad jo. Přesto to vypadá, že jsou mírně překvapeni a když si Kai v HEAVY METAL UNIVERSE udělá z haly tři části a každá má zazpívat jednu část refrénu, podaří se mu i husarský kousek s tím, že během předzpěvování obě tribuny nechá zazpívat pokaždé jinou část a kupodivu to všichni rychle pochopili a okamžitě a hlasitě reagovali. Hodnou chvíli nás nechá se vyřádit ,aby nasadil velice tvrdě odehranou věc ze své první kapely RIDE THE SKY. Vedle stojící týpek jen nevěřícně vydechnul: “Týý woe,voni to daj…..“ a jal se pařit s tak neuvěřitelnou razancí, až si jí málem dal o zábradlí. Vůbec, Ride byla přijata s velikým ohlasem a Kai se celý večer předváděl jako velice schopný zpěvák, o kytaře ani nemluvím. O tom, že výborným sparingpartnerem mu je HENJO RICHTER u druhé kytary, nebylo během všech dvojsól a parádních vyhrávek, včetně samostatných sól ani na okamžik pochyb. DIRK SCHLÄCHTER a DAN ZIMMERMANN jsou zárukou bezchybně šlapajícího speedového stroje, jen škoda, že hostujícího klávesáka ALESSO GORIho šoupli trochu za bedny, jeho nadšené grimasy tak spoustě lidí utekly. Velice pěkná plachta s logem LAND II, i bicí na vyvýšeném pódiu s výběhy pro kytaristy pěkně oživovaly jinak trochu prázdnou scénu a světla taky měla o hodně víc napilno proti téměř neosvětlenému Sabatonu. Na konci nás čekala pěkně dynamicky odvedená SOMEWHERE OUT IN SPACE, aby přidali SEND ME A SIGN a speed metalová rozveselená jízda je u zdárného konce. Hodně vysoko posazená laťka pro následující Helloween.
Do poslední chvilky za plachtou „gamáčů“ schovaná scéna mi byla velice sympatická, nebráním se říct, že zatím jedna z nejhezčích co jsem viděl. Pokud někdo viděl obal z jejich posledního alba GAMBLING WITH THE DEVIL, tak se prostě jen zvětšilo do nadpřirozených rozměrů a velké kolo osudu bylo dokonce funkční a otáčivé. Velký panák byl pěkně nasvětlený a supersestava bicích DANI LÖBLEA byla nádherným dominujícím prvkem scény. Jeho dlouhá bílá bonga nad hlavou později pěkně nasvícená různými barvami tam nebyla jen pro parádu jak se ukázalo při jeho sóle. ANDI DERIS mě zatím ještě na žádném z vystoupení Helloween, které jsem viděl a slyšel na vlastní ušiska nepřesvědčil o svých kvalitách a taky zvuk jsem zatím vždy postrádal pořádnej, tak jsem byl zvědav, jak to dopadne dnes večer, kdy vše bylo podřízeno právě HELLOWEEN. Zvuk tedy musím pochválit, ještě o mírný stupínek výš než GAMMARAY a že těm to hrálo jak z praku !. Zato ANDI mě zas nijak valně nepřesvědčil. Hned v úvodní, dost nečekaně zařazené dlouhometrážní HALLOWEEN se místy dost ztrácel, a tak to bylo celý večer. Ne, že by nebyl dobrý zpěvák, ale nějak se ten den nemohl podle mého soudu srovnat ani se svými vlastními party, o těch srovnávacích místech s Kiskem bych ani moc nemluvil. SOLE SURVIVOR a konečně naživo zahraná MARCH OF TIMNE sice halu rozparádily, ale já jsem přece jen zvyklý na verze z cd a těm se ten večer ANDI přibližoval tak na 60 procent. To ale nic nemění na věci, že celý večer byl jaksepatří v režii pánů od dýňovitě. Z novinkového alba AS LONG AS I FALL ukázala, že dost lidí už album určitě slyšelo, přestože v prodeji nebylo nijak dlouho před koncertním turné. Když pak nasadili svoji nejznámější baladu A TALE THAT WASN´T RIGHT, ANDI ji pojal dost po svém, ale pěkně procítěně, i kytarová linka byla zahraná s příjemnou dávkou feelingu. MICHAEL WIKATH se sice jako vždy tváří, že ho vlastně to hraní ani moc nebaví a nezajímá, a jeho popelníček přidělaný k mikrofonímu stojanu se nedopalky plní v expresním tempu, ale to už k němu tak nějak za ty léta patří. Zato překvapil SASCHA GERSTNER, měl jsem pocit, že většina sól je v jeho režii. Jako další nejstarší člen MARKUS GROSSKOPF je letitým osvědčeným basákem a jedním z největších šoumenů na pódiu, neustále ho bylo všude plno. Při sóle DANIHO se vedle něj náhle otevřela opona jakéhosi divadélka a v něm kromě WEIKATHA všichni zbývající členové v maskách co hodně připomínali ZZ TOP, parádní megafousy a pěkné dřeváky z nich dělaly podivné trpajzlíky. DANI vyťukal na zajímavě naladěná bonga nad hlavou nestárnoucí riff SMOKE ON THE WATER a trpaslíčci mu k tomu přizvukují za pomoci nějakého zpěvového mršítka hlasem šmoulí company. Najednou se ale objevuje MICHAEL a lehce je sprovodí ze scény za pomoci dětské makety nějakého samopalu. Celkem veselá scénka, po které pokračuje v díle DANI se svojí bicíc soupravou. Hala se nenechává nijak prosit a významně spolupracuje. Další hity, které se na nás sesypou v rychlém sledu jsou probírkou různých období a z novinky zazní už jen THE BELLS OF THE SEVEN HELLS, což se mi při propagačním turné právě k tomuto albu zdá poněkud málo. SET končí IF I COULD FLY a DR. STEIN, kde mi Deris chvílema mizí pod zvukovou hradbou kytar. Chvíle napětí a vyvolávání a dostavují se zpátky, aby odehráli medley sestavenou z několika povedených hitů různých období přičemž se začíná i končí nápěvem PERFECT GENTLEMAN. Hala si to užívá, HELLOWEEN taky a DERISOVI to s novém převleku s cylindrem náramně sekne. Představovačka a konec. Ale kdo si hodnou chvíli počkal a zbaběle neprchl z haly dočkal se největšího zákusku večera. Nastupují obě komplet kapely, škoda že bez pana ZIMMERMANNA, ale dvoje bicí byl byla na tu chvíli stavět opravdu zbytečná práce. Takže na pódiu je jich skoro jak alexandrovců a už se to hrne do budoucnosti – FUTURE WORLD. Kytarové sekce jsou k neudržení, všichni hubu od ucha k uchu a náramně skvěle se při hraní baví. ANDI se ve zpěvu střídá s KAIEM a tak to jde i při druhém společném přídavku I WANT OUT. Zakončení jak má být, v nejlepším se má přestat a dnes večer jsme to nejlepší opravdu slyšeli. Všechny tři kapely hrály jak o život a dobrý zvuk jen přispěl spolu se světelným parkem k vynikajícímu hudebnímu zážitku, který nám agentura pragokoncert nachystala. I jim patří naše poděkování a těšíme se na další lahůdky příští rok.
Protože jsem toho ale neměl dost, dal jsem si druhé kolo ještě v neděli 16.12 v Pardubicích. Všechno se odehrávalo stejně jako v Plzni, takže jen pár rozdílných postřehů. Škoda že kamión s logem opět zahálel kdesi za halou, tady už by se na něj místo našlo. Taky zvuk se podstatně větší hale oproti plzeňské Lokomotivce nedal označit za výborný, na tuhle halu už prostě asi nestačil, místy, hlavně v kytarových unisonech, to v bednách trochu drnčelo.. asi už nestíhaly. Zato musím s povděkem kvitovat malé bedýnky pod světly na pódiu, které vykrývaly zvuk pro první řadu, tam to byla opravdu nádhera. Světelný park, ač naprosto shodný jako v Plzni, snad obsluhoval někdo jiný, protože světla byla úplně jinak využitá a musím říct že o dost líp. Ale co mě hlavně velmi příjemně překvapilo byl zpěv ANDI DERISE. Proti plzeňskému koncertu, kde jsem o něm měl jisté pochyby, mi tady ukázal, že opravdu umí a musím přiznat, že to byl první koncert, kde jsem mu bezpečně věřil i ty hity po Kiskem. Je jasné, že každý má den kdy se nedaří, tak jsem byl rád, že jsem si to mohl konečně pořádně užít. Zato KAI podal mírně horší výkon než v pátek v Plzni…že by snad nějak slívka ve Zlíně???? Ale nadšení a muzikantské umění i tady teklo ve všech případech z pódia plným proudem a plná hala se zpěvově proti plzeňskému koncertu taky nenechala nijak zahanbit. Dobrou vychytávkou bylo na konci přídavku HELLOWEEN nafouknutí obřích dýní po stranách pódia, to samé platilo i v Plzni. Páč jsem si udělal i chvíli času na zakoupení trika GammaRay, měl jsem možnost si u stánku s merchandisem SABATON pokecat i se zpěvákem JOAKIMEM BRODENEM, a tak jsem se dozvěděl, že ta trika s logem naší republiky jsou jediná a pro žádnou jinou zemi nic takového neplánují. Taky si naše fanoušky moc pochvaloval a těšil se, že v létě se zas potkáme na Masters Of Rock. Protože je jeho máma původem češka, nějaká slovíčka znal, samozřejmě naše pivo taky, ale jedinou věc říct neuměl. Jak pochválit naše holky. Znal první část :“čésky hólky“,a anglicky: “number one“. Po nás chtěl, abychom ho to naučili celé česky a tak se taky stalo. Takže máme na svém foťáku natočené jak se krásně naučil nejdůležitější větu kterou určitě v naší zemi bude potřebovat: „Český holky jsou nejlepší!!!!!!!!“ Jeho nefalšovaná radost, když to konečně vyslovil pořádně, pro nás byla tou nejlepší odměnou. Musím říct, že oba koncerty co jsem viděl, byly hodně vydařené, mnohem víc než bych byl čekal. Tohle spojení odvěkých rivalů bylo víc než povedeným tahem na šachovnici heavymetalového světa. Díky všem kapelám i organizátorům za pěkné zážitky.
