Už jste se s někým zkoušeli seznámit naslepo, třeba přes chat nebo internetovou seznamku bez fotek? Ne? Tak to já taky ne, ale podobně jsem si připadal když jsem vyrážel 7.12 do vyhlášeného klubu Masters Of Rock Café do Zlína. Přestože mám už hodně kapel naživo shlédnutých a naposlouchaných z CD a DVD mraky, tak prostě IN EXTREMO pro mě byli absolutní novinka, nikdy jsem nic od nich neviděl, ani neslyšel . Možná vypadám jak hudební neandrtálec, ale je to tak. Právě proto jsem byl zvědavej a celkem v nadějném očekávání , protože přeci jen jsem od známých ledacos slyšel, a taky upoutávky na oslavy 10 let kapely slibovaly víc než běžný zážitek.
Co mě dostalo byla předkapela. Páč jsem o nich taky ještě v našich luzích a hájích nikdy neslyšel,tak vlastně ani nevím jestli to byli na plakátcích uvedení JACKYE, ale vůbec netuším za jaké zásluhy se tam dostali. Kdejaká vesnická tancovačka by jimto řádně natřela ve všech směrech. Nevím jestli to byla nějaká chvilková indispozice, ale tak příšernej výkon hlavního vokalisty jsem už léta neslyšel….kolega Klezla by ho jistě nepustil ani do prvního kola naší veleslavné „čuprstár“.Taky styl byl poněkud prehistorický, ale světlé chvilky se našly. Přesto mě jejich vystoupení opravdu ani na chvíli nezaujalo, chvílema to vypadalo jak nepovedená zkouška, prostě se nějak netrefili.Taky si myslím, že k tomu co mělo následovat se nijak stylově moc nehodili, ale to už je věc pořádající agentury.
Musím Pragokoncert ovšem pochválit, protože v poslední době sem tahá celkem pěkné muzikantské partičky o kterých se nám před pár lety ani nezdálo. Jen tak dál a houšť.
No ale už dost tlachání, je to tady. IN EXTREMO!!! Plakátky slibovaly „RAMMSTEIN s DUDAMA“, a v podstatě to sedělo. Německý pochodový rytmust tam byl, němčina sama je dost řízná, a pokud nejsem total hluchoň, tak se dost často objevovala i latina. Napadalo mě srovnání s Korpiklaani,které jsem měl tu možnost vidět ve stejném klubu nedávno a rozdíly se našly. IN EXTREMO byli prostě víc „nemečtí“,objevovalo se víc takových , řekl bych středověkých prvků, hlavně teda mě osobně dostaly velmi roztodivné a podivné nástroje. Nejvíc se mi líbily jakési ocelové roury na které vynikal multiinstrumentalista v pěkném námořnickém triku. Vůbec oblečení se taky střídalo, podle písniček, a troje dudy v akci najednou byly docela zajímavé. Dost se pochodovalo i po pódiu, byla to taková pěkná ukázka sehranosti dudácké party , a co se týká pohybu bylo vidět, že nad tím docela přemýšleli a mají už něco nalítáno…tedy napochodováno. Pěkně sehraní si capkali do všech možných směrů hezky ve dvojicích a chvílema i trojicích. Hodně mě překvapil zvuk, hlavně teda zvukař. Naprosto monstrózní mixážní pult se 4 dotykovými displeji mega rozměrů dával tušit, že to snad nebude nějaký břídil. No nebyl… Zpěvu bylo rozumět nádherně a přestože se nástroje střídaly jak na běžícím pásu, každý se dal poznat , a v místech kde měl mít lehčí sólíčko vždycky bylo slyšet odkud vítr fouká. Jo když se to umí…. .Získali jsme taky playlist ,takže pro šťouraly zvědavce jej nakonec přiložíme, ale musím vypíchnou několik skladeb které mě jako naprostému neználkovi a „inextrémnímu panici“ utkvěly. Samozřejmě ti co měli naposloucháno se pilně snažili sekundovat a příležitostí bylo celkem dost. Přesto proti Korpiklaani je ta muzika víc sevřená, nebylo tam tolik veselosti , a taky účesy byly sakra krátké.Ale výměnou všech nástroju až po malou harfičku byla víc barevnější a velice dobře „skočná“.Folklórní prvky byly dost zřetelnéa nádech středověku díky použitým nástrojům se objevoval co chvíli. Přesto mě naprosto dostala AVE MARIA, kde se pro mě sál na chvíli změnil na starobylý chrám s ponurou atmosférou. Nádherně vystavěná a vygradovaná písnička s pomalejším tempem se dost odlišovala od těch „rammsteinovských“ šlapaček.
Nenápadně taky propašovali uplně nový hit o kterém tvrdili,že ho prezentují poprvé naživo a myslím,že se nijak nevymykal jejich dosavadní tvorbě. Lidové motivy a různé netradiční nástroje dělaly z téhle muziky opravdu houpavý zážitek, prostě to se mnou docela šilo. Samozřejmě jsem nebyl sám, otypnul jsem to tak kolem dvoustovky juchálků, jen mě mrzelo, že v klubu se nedala použít jejich údajná vynikající pyroshow….nojo, zase trochu odkaz k Rammsteinům. Holkám se určitě líbila často odhalená sportovní těla muzikantů/mimo „mistra“ v námořnickém,to byl klasickej pořez/ . Koncert plynul v atmosféře těch houpáků celkem v rychlém tempu a pokaždé kdy už se zdálo, že díky poněkud jednotvárnému typu aranží/hlavně díky všudypřítomným dudám/to upadne do stereotypu, se najednou vynořilo něco zajímavého co písničku nějak ozvláštnilo a trochu odlišilo od těch ostatních…..na můj vkus moc nevyužíváný obrovký buben byl opravdu hutný. Takže jako seznámení na první schůzce s „krásnou neznámou“to bylo výborné. Samozřejmě nechyběly přídavky, loučení a nazdar, zase příště. Chvilkama se ze zpěvákových úst objevovala i málem česká slovíčka, ale naprosto nás dostal když se loučil slovy:“čus,achój a da svidanija“!!! Měl z toho taky dost velkou srandu,zjevně si to užíval. Tak po první schůzce mám chuť na další, jen bych je uvítal na velkém open airu s tou pyrotechnikou, a aspoň by měli hodně místa na skvělé pochodové cvičení. No a kdyby kolem mě letěla nějaká stříbrná placička s názvem Best Of, tak může i zůstat v mém archívu, jistě by na ni občas vyšla řada. A protože nejsem v Masters Café poprvé, nemohlo mi uniknout, že se celkem pravidelně dostavuje pěkný páreček, vždy stylově oblečený, ale tentokrát si ještě přivedli další společnost. Tak takhle nějak si předstvuju správnou echt heavy rodinku…třeba se taky dočkám……a možná se příště zase Masters Of Rock Café zas potkáme. Ale to už bude po Novém roce, a tak podle toho co jsem viděl na reklamních letáčcích máme se zas na co těšit. ….jo taky mě napadlo….celou dobu koncertu jsem přemejšlel jakto že toho kytaristu já odněkud znám…..a pak jsem si vzpoměl na Pána prstenů……nojo …..GLUM…..Muzice zdarec.
