Kalifornská kapela Incubus se nebojí kombinovat metal s dalšími hudebními prvky jako je funk a hip-hop. Ledaskdo by jim dnes mohl vyčítat, že se odklonili od téměř undergroundového zvuku a dostali se do amerických hitparád. Mohl by, jenže by to nebylo fér. Incubus totiž na žebříčky hitparád vpašovali muziku nesmírně kvalitní.
Boydovi a spol. se podařilo získat dvojitou platinovou desku za album Make Yourself z roku 1999, ze kterého mimo jiné vzešla průlomová skladba hitparády Top 10 „Pardon Me“, nebo výtahové hity „Stella“ a už zmíněný „Drive“. V roce 2001 vydali desku Morning View, která debutovala na druhém místě v Billboard 200 a přinesla takové držáky rozhlasových stanic jako jsou „I Wish You Were Here“ (2. místo), „Warning“ (3. místo) a „Nice To Know You“ (9. místo). Incubus patří k jedněm z mála, kteří se můžou pochlubit, že jeli na šňůru nejen s Ozzfest and Family Values, ale také s Mobyho Area. Byla to pro ně příležitost sblížit se s nejedním obdivovaným vrstevníkem a dětským idolem. Navíc Incubus zůstali zajímaví i po deseti letech a kritici je chválí za neutuchající experimentátorství, v desítkách podbízivých kapel tak neobvyklé. A přes všechny tyto úspěchy je svět stále stejně prohnilé místo a lidé, kteří se zdáli bojovat za změny, na to kašlou. Incubus je skutečně velká kapela. Možnost slyšet je na vlastní uši a vidět je na vlastní oči poprvé v Čechách budete mít ve velkém sálu Lucerny v neděli, 18.3.2007.
Bio
Kapela byla zformována v lednu 1991 na předměstí města Calabasas v Kalifornii kamarády ze školy, zpěvákem a perkusistou Brandonem Boydem, kytaristou Mikem Einzigerem, basistou Alexem Katunichem (známým také pod jménem Dirk Lance) a bubeníkem Josém Pasillasem. Jejich první hudební zaměření bylo ovlivněno Red Hot Chili Peppers, ale později přitvrdili a začali kombinovat právě metal s různými odnožemi rocku, grunge a s rapem. V roce 1995 do kapely přibyl DJ, který se na koncertech staral o skrečování. Poté se odebrali do studia a natočili první desku Fungus Amongus (1995), která jim pomohla získat smlouvu u velkého vydavatele.
Vydání alba S.C.I.E.N.C.E. se rozhodli podpořit koncertním turné, při kterém předskakovali kapelám jako Korn, 311, Primus a dalším. Za album Make Yourself už Incubus obdrželi dvojtou platinovou desku a album se dostalo mezi 50 nejprodávanějších v USA. Fenomenální úspěch však zažili, když se singlem Drive z alba Morning Wiew obsadili TOP10 hitparád po celém světě a album vyskočilo na 2.místo v prodejnosti. Od té doby jezdí na všechny festivaly jako headlineři.
Až se tomu nechce věřit, jakého úspěchu dosáhli. Jednou nohou jsou pořád v undergroundu. Anebo kouskem mozku? Mohli by dodnes jezdit na koncerty oprýskanou dodávkou s namalovanými pestrobarevnými kytičkami, za kterou se ohlížely všechny romantické holky ve městech i na venkově. Mohli dosud vyhlížet umouněně jako kluci od zamaštěných kolejí, které vyhodili rodiče z bytovek a oni se (ne)protloukají světem. Zvolili si ovšem vlastní cestu, během které tuční konta v bankách. Naučili se koukat trochu povýšeně, ale prý se to dá vydržet.
Jejich úspěch je vykoupený poctivou prací. „Nezřídka se mi stává, že po několika koncertech za sebou mám tak vyřízené ruce, že nevím, jestli se mi mozoly vůbec kdy zhojí. Nejde jenom o večerní koncerty. Já mám kytaru v ruce pořád,“ směje se Mike Einziger a jeho kámoš Brandon Boyd mluvil o svých hlasivkách stejně.
Incubus ovšem kromě koncertování také bojovali s vydavatelskou společností Sony Music. Tvůrčí svoboda je totiž pro Incubus obzvláště ceněnou hodnotou. Gramofirma se rozhodla řešit soudní cestou problém, když se Incubus rozhodli nenahrát pro ni po třech realizovaných albech čtvrté. Odvolávali se na jakýsi kalifornský zákon, podle kterého nemůže být umělec svázán s jediným zaměstnavatelem více než sedm let. Došlo k dohodě, aniž by musel soudce vraštit čelo a kauzu řešit. Kdesi u pivka se obě strany shodly, že spolupráce bude pokračovat, což se také stalo a v roce 2004 vydali album A Crow Left of the Murder, doposud jejich poslední album a proto stojí za to se o něm zmínit trochu víc.
Skalní fanoušky kapely nejspíš potěší, že toto album A Crow Left of the Murder (Havran nalevo od vraždy) kope jako zdivočelá kobyla.
Úvodní skladba „Megalomaniac“ potvrzuje hardrockový tón, který je pro Incubus typický. Po vynikajícím instrumentálním intru přichází příval kytar, který se zvedá z moře jako tsunami, aby spláchnul vše v dosahu. Ten je na okamžik přerušen občasnými verši s náznaky elektroniky, načež se ohlásí zpěvák Brandon Boyd se svou neodkladnou zprávou: „Poslouchej, megalomaniaku, nejsi žádnej Ježíš/ no jasně, nejsi žádnej zatracenej Elvis/ umyj si nad sebou ruce, brouku/ a ustup, ustup, ustup.“
Klip k Megalomaniaku, který natočil věhlasný režisér Floria Sigismondi, ilustruje politický potenciál skladby. Ve většině písní z A Crow Left Of The Murder ale není možné odlišit politické zvěsti od těch osobních. Ve skladbě „Pistola“, což je další hrubozrnný track (zamilovala si ho hlavně parta kolem Lollapalooza), říká Boyd doslova: „Moje péro je moje zbraň, oblíbená zbraň vlastenců“. I další skladby, jako orwellovsky laděná „Talk Shows On Mute“ a „Made For T.V. Movie“, která současně připomíná Beatles i Alice in Chains, doutnají společenskou angažovaností. Na druhou stranu se ovšem písně jako „Agoraphobia“ (ve které je použit mnohačlenný popový sbor), „Beware! Criminal“ a ústřední „Leech“ spíš než na politická klání vydávají na daleko osobnější cestu po stopách mezilidských vztahů.
Zuřivý náboj alba A Crow Left Of The Murder nenechá nikoho na pochybách, že Boyd, ve své generaci rokových skladatelů tak často zmiňovaný coby vzor pozitivního přístupu, je pořádně naštvaný. A to co ho rozčílilo není jen válka, nespravedlnost a obecná nelidskost. Podle skladeb jako jsou „Priceless“ (ve které kytarista Mike Einzinger připomíná Larryho LaLonde z Primus) a rozhoupaná, těžkotonážní obžaloba materialismu „Zee Deveel“ lze soudit, že Incubus už poznal dost, aby zažil svoji dávku zklamání.
Na tom, že se Boyd, Einzinger, bubeník Jose Pasillas a původní basák Dirk Lance na počátku Incubus, který zakládali coby starší studenti střední školy, toužili stát rokovými hvězdami, není nic divného. (Ben Kenney nahradil Lance, který odešel v roce 2003.) Je ale možné, že když se jim teď podařilo některých ze svých met dosáhnout, došla jim zrádnost této pozice.
Incubus ale nikdy nebyli monotónní kapelou a Boyd nikdy neomílal stále stejné dokola. Přes všechen hněv a nechuť si deska A Crow Left Of The Murder uchovává znatelný pocit zlomu a dokonce vítězství. „Jasně, je mi mizerně, ale nejsem z kola ven/ a rozhodně jsem ještě neskončil,“ přísahá Boyd ve skladbě „Beware! Criminal.“ (Pozor! Zločinec.) Album má i své reflexivní a citlivé okamžiky. Titulní skladba se neohroženě řítí vpřed se zenbuddhistickým zaujetím pro zkušenost kvůli zkušenosti. Píseň „Here in My Room“ (V mém pokoji) je něžná, tlumená balada, ve které se Boyd svěřuje, že: „I kdyby se svět měl rozplynout/ v příslovečném větru/nic bych na něm neměnil/když jsi teď tady./U mě v pokoji/je láska sloveso“. Ve skladbě „Smile Lines“ (Mimické vrásky) je tak zničený, že tvrdí: „Střední škola nikdy nekončí.“ A milostná „Southern Girl“ (Jižanská holka) vypráví o tom, že ho nechala nová láska, slovy: „Už nehledej/jsem tvůj.“
Jako zpěvák dosahuje Boyd na tomto albu dosud nebývalého mistrovství. Neztratil nic ze svého synkopujícího frázování (zjevně v něm buší srdce beatnického básníka), ale upustil od některých svých mluvených pasáží a nahradil je vzletným falsetem, které zdařile a odzbrojujícím způsobem znásobuje jeho poselství. I basák Ben Kenney, který si celá léta svého působení v The Roots přál hrát tvrdě, to na albu rozjíždí. Zvlášť v tracku „Megalomaniac“ o sobě dává hodně vědět, stejně jako v „Pistola“ a epické „Sick, Sad Little World“. K poslední zmiňované skladbě přispívá také Einzingerovo dlouhé hendrixovské sólo.
Tenhle jam je svojí nebojácnou energií a nezvyklým smyslem pro dynamiku a rozvinutý eklekticismus pro osmapadesáti minutové album A Crow Left Of The Murder vůbec typický. Je tu dubová pasáž; zbustrovaná kytara; junglová vsuvka, ve které virbl a high-hatka zní jako z Mephisu; nechybí ani rafinované jazzové pojetí, a ve finále to celé dotvoří Eizingerova famózně bláznivá kytarová sóla. Po celou dobu, kdy hudba dosahuje svého vrcholu, to Pasillas drží, aby se to neurvalo ze řetězu.
Přispěl i producent Brendan O´Brien, který udržel vášeň Incubus pro nezemské přívalové zvuky (nemluvě o troubení, vrčení, šustění a dalších vybraných robotických zvucích) na uzdě a omezil počet skladeb na albu na 11. To neznamená, že album zní, jakoby ho nahráli roboti; spíš to vypadá, že bylo nahráno v továrně, kde roboty vyrábějí. Tenhle dojem trochu umravňuje skvělá pasáž ve skladbě „Here in My Room“, kterou pro Incubus nahrála spolupracovnice Suzy Katajama na cello. Nahrávku také oživují rytmické nástroje jako tamburína a tleskání.
Pevná struktura alba je narušována zdánlivě nekonečnou přehlídkou kytarových parádiček, které se opakovaně hlásí o slovo, výbušného bubnování, mocných basových linek, vokálního umění hostů a Boydova neúprosného zvěstování. Je to Incubus, jen trochu víc než dřív. Někomu možná přijde, že celá intenzita desky A Crow Left Of The Murder je v kostce shrnutá v kontrastu hitu „Megalomaniac“, který vévodil Top 10, s vyklidněným „Drive“. Další si třeba pomyslí, že je to reakce na smíšené pocity z hvězdné slávy. Oddaným fanouškům to bude srdečně fuk – budou mít prostě radost, že jejich miláčci dál hrají ten postmoderní nářez, který je k jejich hudbě prapůvodně přitáhl.
Je tu ale konec roku 2006 a Incubus o sobě opět dává důrazně vědět! Kapela vydává své šesté album s názvem Light Grenades. Podle slov Brandona byl způsob vzniku toho alba nový i pro členy kapely. Hudbu skládali společně a na rozdíl od předchozích alb, kdy vše napsali za osm týdnů, na tomto pracovali více než rok. Album produkoval super producent Brendan O´Brien a jak říká Brandon, o každém jejich posledním albu by vždy řekl, že je jejich nejlepší, ale tentokrát to říká s plným vědomím a hlubokým přesvědčením, že tomu tak skutečně je. Máme se teda opravdu na co těšit.
Diskografie:
Fungus Amongus (1996)
Enjoy Incubus (EP, 1996)
S.C.I.E.N.C.E. (1997)
Make Yourself (1999)
Morning View (2001)
A Crow Left Of The Murder (2004)
Light Grenades (2006)
