Mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava přivítá v červenci 2012 jednu z nejvěhlasnějších a nejvlivnějších hudebních osobností 21. století – islandskou zpěvačku Björk. „Je to pro nás velká čest i splněný dlouholetý sen,“ říká Zlata Holušová, ředitelka festivalu. Björk na Colours představí nový multimediální projekt Biophilia vycházející ze stejnojmenného alba, které vyšlo letos v říjnu. „Snad žádný festival na světě přitom meditaci Björk o vztahu hudby, přírody a techniky nemůže nabídnout unikátnější prostředí. V industriálním areálu bývalých dolů a hutí se pomyslně prolnou těžební věže a obří pece s třímetrovým kyvadlem předvádějícím zemskou gravitaci do strun harfy a blesky z Teslova transformátoru,“ doplňuje Zlata Holušová. Björk patří k největším jménům současné hudby, byla například dvanáctkrát nominovaná na Grammy, jednou na Oskara, dvakrát na Zlaté glóby, je držitelkou čtyřech cen Brit Awards (navíc byla čtyřikrát nominována), MTV Video Music Awards, Zlaté palmy z filmového festivalu v Cannes a vítězkou mnoha dalších prestižních anket. V roce 2010 ji švédská Královská hudební akademie udělila cenu The Polar Music Prize. Od svého prvního alba nazvaného Debut prodala přes 20 miliónů desek. K dalším novým potvrzeným jménům na Colours patří post-jazzová senzace Portico Quartet nebo projekt rakouského electro-jazzového DJ a producenta Parov Stelar, který zde odehraje jediný tuzemský koncert v roce 2012.
Björk se celým jménem jmenuje Björk Guðmundsdóttir a je ročník 1965. Narodila se do hippies rodiny, které se ve dvanácti letech už jako geniální hudební dítě vzepřela příklonem k punku; zpívala ale také jazz a postupně pronikala do tajů taneční scény. V roce 1986 se stala členkou kultovní islandské skupiny The Sugarcubes, „jejíž kouzlo se dalo shrnout do jednoho slova – Björk“. O čtyři roky později s ní koncertovala v Praze a za další dva ji opustila, přestěhovala se do Londýna a začala se věnovat své vlastní obdivuhodné kariéře oslňující zpěvačky, skladatelky, textařky, tanečnice, návrhářky extravagantních kostýmů a šokujících, originálních jevištních show.
Počínaje platinovým albem Debut (93) Björk postupně mění podobu popmusic a do dnešních dnů si vždy pečlivě vybírá producenty a spolupracovníky: Howie B, Tricky, Mark Bell (LFO), Matmos, Zeena Parkins, Mike Patton, Robert Wyatt, Tanya Tagaq nebo Thom Yorke z Radiohead. Novátorsky kloubí elektroniku se symfonickými orchestry, hip hopovými beatboxery, ženským inuitským sborem, lidskými hlasy a rytmy. „Jsem posedlá energií. Chtěla bych do svých uší vložit všechnu energii světa.“ Na albu Volta experimentovala s exotikou: vedle Timbalanda a Anthony Hegartyho přizvala malijského hráče na koru Toumani Diabateho, čínskou loutnistku Min Xiaofen a konžskou skupinu Konono No.1.
Svůj vztah k world music tehdy uvedla slovy: „Považuji se ve skutečnosti za tradičního hudebníka, protože tradiční hudba existuje celá staletí a neustále se mění. Čím jsem starší, tím víc to tak vnímám. Je to těžko pochopitelné jako tajemství. Je to vzrušující a zároveň děsivé, jako byste to dělali ve spánku, protože už to znáte.“ Fantastická, často přelomová art videa s Björk natáčejí Chris Cunningham, Michel Gondry nebo její životní partner Matthew Barney.
Dosud nejambicióznější multimediální projekt představila Björk letos: album Biophilia doplňuje interaktivní aplikace pro tablety s videohrami, eseji a programy pro dotykové displeje iPad nebo iPhone. A také komentářem filmového režiséra Davida Attenborougha. Björk se zamýšlí nad přírodními úkazy, strukturou DNA, měsíčními fázemi, atomovým jádrem, tepem krve a společností. „V Biophilii poznáte, jak se tři aspekty – příroda, hudba, technologie – vzájemně propojí. Poslouchejte, učte se a tvořte.“
V komplexním obrazu Björk hrají důležitou roli i její nehudební aktivity a osobitá, provokativní stanoviska ke společnosti i na showbusiness. „Nelíbí se mi být celebritou. Je to služba – stejně jako umývání toalet,“ sdělila zpěvačka magazínu Guardian. Na Islandu, kde ji říkají „naše Björk“, založila neziskovou organizaci Náttúra usilující o ochranu životního prostředí a zhodnocování přírodních zdrojů. „Dokážu být šílená jako medvěd probuzený ze zimního spánku.“
Na protestním koncertě v Reykjavíku tvrdě vystoupila proti budování továren na hliník, předtím se opřela do bankéřů ruinujících stát a neskrývá ani své názory na globální politiku: na šanghajském koncertu Björk pozměnila text písně Declare Independence (Vyhlaste nezávislost) a zanesla do něj název Čínou okupovaného a devastovaného Tibetu. Při vystoupení v Japonsku skladbu zase věnovala Kosovu, čímž si od Srbska vysloužila zrušení plánované účasti na jednom festivale. „Vycházím ze svých pocitů a mé písně mají základ v soukromých a osobních zážitcích. Dokonce i skladba, jako je Declare Independence, pro mne znamená otázku lidství. Stojím si za tím, co jsem řekla,“ vysvětlila novinářům Björk.
