Ke splněným vánočním přáním je ještě pár dní, ale splněná hudební přání už jsou skoro všechna za mnou. Tedy až na dva koncerty, které nám jako dárek pod stromek nachystala metalová královna DORO PESCH spolu s KREYSONEM Ládi Křížka.
Jejich evropské turné u nás parkovalo na dvou štacích a na té první v Uherském Brodu jsme se ne vlastní vinou trochu opozdili, takže dorážíme až na první třetinu vystoupení KREYSONu. Bohužel EMPIRE jsme prošvihli a to mě celkem mrzelo, protože jsem byl pozvanej přímo od jejich bubeníka Jakuba Homoly, ale vyšší moc to prostě chtěla jinak (no D1,co bych vám tak povídal).
Takže se vrháme rovnou do rozjetého vlaku, ale on to byl spíš takovej obecní motoráček. Celkem slušně velká sportovní hala byla naplněná sotva z jedné třetiny, přestože lidí bylo celkem dost, ale byl to trochu předimenzovaný prostor pro tohle příjemné spojení metalových legend. Bylo to znát i na zvuku, který se v poloprázdném prostoru celkem dost rozléhal a bedny samotné zjevně na svůj úkol nestačily. Přesto ho můžu s klidným svědomím označit za solidní a v případě Kreysonu i dost čitelný. Nástroje jsem si užíval dosytnosti a Láďa Křížek zpíval jak o život. Obecenstvo v trikách Kreyson taky dávalo tušit kdože je tady oblíbencem a na pobídky k použití vlastních hlasivek i celkem nahlas reagovalo. Ze zbytku vystoupení které jsme stihli můžu pouze zkonstatovat, že Kreyson patrně zdárně vstává z letité letargie, jen škoda, že tak dlouho trvající.
Netradiční nízké pódium bohužel trčelo podivně v prázdném prostoru haly a protože nebyl kolem žádný závěs, bílé stěny kolem působily dost netradičním dojmem. Taky pouze dvě bílá přední světla byla prvkem, který není často k vidění, ale zadní rampa už byla naplněná otočnými hlavami laserových blikátek dostatečně. Vyjíždí pěkné plátno s nápisem Doro, pár zkoušek nástrojů jestli vše funguje jak má a je tu ta chvíle.
Metalová královna DORO PESCH, ta maličká blondýna co táhne metalovou káru už hezkých pár let je na dosah ruky. Jen lehké hrazení nás odděluje od téhle sympatické dámy v kůži. Smršť hitů z dob jejího působení ve Warlock se střídá s novinkami, spousta fans zná všechno nazpamět· a všechno jde jak má. DORO neustále burcuje přední řady k pokřikování hej, hej, nechává nás zvedat ruce a s neutuchající silou nás neustále žene vírem svých metalových skladeb. Doprovázející muzikanti se taky činí z plných sil, kytarová sekce jede na plný výkon, hlavama se hází jak kdyby je zítra už nikdo nepotřeboval a basák obstarávající vokály neustále přebíhá z jedné strany pódia na druhou. Všichni vzpínají ruce k DORO, která během svého asi největšího hitu dokonce jde dát mikrofon do prvních řad a tak si několik fandů může zazpívat spolu s ní ALL WE ARE. Je to jistě nezapomenutelný zážitek, jak pro DORO, tak pro samotné fanoušky, a že někteří pořádně zabrali. Přesto však pomalu jdeme do finále ve kterém nám DORO přidá i neobvyklé METAL TANGO a končíme…..tedy alespoň pro tento večer. Musím lehce připomínkovat zvuk, protože hodnou chvíli jsem Doro moc nerozuměl, ale mám za to, že si s sebou přivezla svého zvukaře, který nějak neměl svůj den. Co jsem si všimnul už v Belgickém Wieze byla skutečnost, že až příliš často používá dost dlouhé echo, které některé písničky trochu kazí, ale proti gustu…..že…..
Protože tenhle večer jsme všechno díky pozdnímu příjezdu měli tak nějak jako z rychlíku, museli jsme to napravit hned o dva dny později v Českých Budějovicích. V kulturním domě Vltava to už byla jinačí káva. Sál úplně parádní, na počet příchozích akorát, pěkný balkónek kam jsme se jako VIP osoby taky nakonec dostali, naprosto vynikající zvuk na obě kapely a díky menším prostorám i super atmosféra. Pořádali jsme několika automobilovou sešlost, takže jsme postupně i včas dorazili na místo. Dámy se jaly občerstvovat vinným střikem, my řidiči bohužel zas nealko, ale ti šťastnější i pivíčko. Zahajovací půlhodinku (škoda, že tak málo) mají na starost místní SEVEN v čele s kytarovým šílencem Honzou „Kirkem“ Běhunkem. Dobrá ukázka toho, že když se to umí, tak nemusíte být zrovna třeba věhlasný amerikánec, Honza by vytřel zrak ledaskteré zahraniční kytarové hvězdě. Bohužel jejich čas byl silně omezenej, ale aspoň došlo na příjemného hosta u mikrofonu Honzu Toužimského z Arakainu.
KREYSON opět nezklamal a vytáhnul z rukávu všechny dobré fláky, které znovu nabyly svého lesku při cizelování jejich přehráváním v celém letošním roce. Tak nám servírují Skalp, Já chci se ptát těch králů, Upíří lásku, Ztracenou archu, Zůstaň na kolenou ale i Kreyson s nasazením které téměř bere dech. Z původní kreysoňácké sestavy zbyl pouze Jarda Bartoň, ale Láďa povolal do zbraně i zkušeného souputníka z Vitacitu Luďka Adámka na basu a další ostřílené borce na pozici další kytary a bicích, Radka Kroce a Zdeñka Pradlovského. Ten v závěru dostává i prostor na krátké sólo. Celé vystoupení zakončuje dlouho očekávaný duet s DORO PESCH, kdy v angličtině zpívají Čarovnou noc, tedy DEEP IN THE NIGHT. Ten nás bohužel v Uherském Brodě minul, tam se na něj jaksi nedostalo. Fanoušci jsou i tady hodně připravení a trička s nápisem Kreyson jsou k vidění dost často. Ale to už se připravuje závěrečné dějství vánočního tour po čechách. DORO opět vybíhá na scénu , která je tentokrát moc pěkná a pouští se do nás opět se neutuchající energií.
Když se rozezní YOU´RE MY FAMILY, je jasné, že pro dnešní večer jsme to my. OLIVER PALOTAI a JOE TALOR se s kytarami moc nemazlí, zvlášť Joe svoje „véčko“ neustále dolaďuje. NICK DOUGLAS skoro dvoumetrový habán vedle DORO vypadá jak čnící skála, ale jako skála jsou maximálně pevné jeho tóny. Jinak řádí jak černá ruka po celém pódiu, je vidět, že pohyb ke hraní prostě nutně potřebuje. JOHNNY DEE za svojí bicí soupravou je nádherně vidět a když dostane prostor na sólo přizpůsobí se tomu i světelná režie a je co poslouchat i na co se dívat. DORO sama nešetří úsměvy, dá se lehce vypozorovat že odezva fanoušků je pro ni tím největším uznáním, které si zpět bere jako doping.
METAL RACER, BURNING THE WITCHES, HELLBOUND, skoro všude dostáváme prostor jak využít naše hlasivky. Přichází i balada FÜR IMMER, a pomalu se propracováváme opět k ALL WE ARE. Tady sice není DORO tak blízko u diváků jako v Uherském Brodě, ale statečně se natahuje s mikrofonem kam až dosáhne a tak se stane, že i dva z naší výpravy mají tu možnost zahalekat si refrén přímo do mikráku. Náležitě toho využívají a v okamžiku jsou v sedmém nebi. Tak o tomhle si budeme ještě dlooouho vyprávět.
Ale všechno má svůj konec. Během ALL WE ARE DORO dostává nádhernou kytici od všudypřítomné Karly Černé, bez které by uspořádání celého turné bylo asi těžko představitelné. Také se jí odmění tím, že v přídavku jí věnuje LOVE ME IN BLACK, které zazpívá víc než procítěně. Závěrečná METAL TANGO nás vyprovází do zimního počasí, ale my se ještě neloučíme. Trpělivě vyčkáváme jestli nenastane nějaká šance na společnou fotografii s metalovou královnou. Nakonec se po delší době i dočkáme a tak se vánoční sen některých z nás stává skutečností. Moc příjemná a milá Doro se s námi postupně vyfotí a my máme šanci jí předat maličký dárek, totiž hrnky s přáním do nového roku a s její fotografií z koncertu z Uherského Brodu. Doro je upřímně nadšená a honem hrnky předvádí své company. My si odvážíme zážitky ze skvělého koncertu i z následného příjemného zakončení. Tak všechno nej do toho příštího roku DORO !!