Místo činu: Zlín – Hala Novesta
Čas činu: 28.4.2007 20:00
Zůčastnili se: FLOOD, MASTERPLAN, SAXON
…a odhadem tak 1500 heavyfandů.
Tak to máme nacionále…případ se ale vyvíjel takto: Naprosto neočekávaně začal před udanou hodinou započetí celé akce už kolem půl vosménavečír. Partička Flood se sice pokoušela trochu nahřát obecenstvo, ale přestože měla svůj úkol trochu težší díky absenci basákova zpěvu v první písničce a i dalším nejasným místům ve zvukové sféře vlivu, pár nadšenců si zahrozilo, i celkem pěkný hlouček kolem pódia se sešel, ale to bylo tak všechno. Mě osobně to nijak zvlášť nezaujalo, možná kdyby padla volba na nějakou, když už domácí , tak aspoň česky zpívající kapelu. Klidně bych si uměl v roli první hvězdičky večera představit takové letité rockery jako Kern. Ale to není moje starost,produkce jistě ví co dělá.
Takže úvod máme za sebou, hala se příjemně plní, všechny zajímavé stánky s tričkama a dalším zbožím oku i tělu lahodícím máme skouknuté , ba i nakoupíno….někteří i alkoholem opojeni….čekáme na Masterplan.
Nehodlám unavovat výčtem alb (až 3) ani jmenným seznamem hudebníků…kdo chce ten si jejich stránky jistě najde, ale musím se přiznat, že změna na dvou velice významných postech v kapele neproběhla bez povšimnutí. Viděl jsem je už na minulém MOR 2006 a v půlce jejich vystoupení jsem celkem znuděně zmizel spát, protože ten večer rozhodně za hvězdy nebyli, asi díky třenicím s mistrem Jornem Lande, ale večer ve Zlínské hale byl o něčem jiném. Za bicí usedl šílenec který prchnul z takové formace jako jsou Rage, MIKE TERRANA.Už jen kvůli němu určitě přijela spousta občanů co poslouchá pořádnou muziku. Taky po skončení Masterplanu to bylo dost znát. Ale žádné předčasné informace, hezky popořádku.
MASTERPLAN kupodivu nezačal žádným hitem z novinky, ale ozvalo se Spirit Never Die z jejich prvotiny, a musím se přiznat že nováček za mikrofonem MIKE DI MEO mi předcházejícího zpěváka celkem v pohodě nahradil, nijak zvlášť mi ten původní hlas nechyběl. Z jejich aktuální placičky se ozvalo jen asi čtvero pecek, ale přestože se probíralo hlavně první album, Mike Di Meo se se vším vyrovnal víc než se ctí. Dokonce bych řekl, že trochu živěji než Jorn ve Vizovicích minulý rok. Na všech bylo vidět,že tohle turné jedou opravdu s velkou chutí, pořád se snažili obecenstvo něčím vyhecovat a docela se jim dařilo. Velmi pěkná scéna,dobře nasvícená a zvuk hlasitý tak akorát a opět správně „heavy“. Celou dobu za mistrem Terranou svítila lampička, aby bylo vidět co tam všechno provádí….a nebylo toho málo. Kdo neviděl neuvěří…..Mike když hraje tak to vypadá že kromě zuřivého bubnování v neuvěřitelném tempu a různých parádičkách vlastně nemá moc co na práci a tak si tam ještě stíhá pohrávat s paličkama, dělat velice vyvedené ksichtíky atd.atd….no prostě Mike.
Z novinky kterou přijeli předvést k nám do malé, ale o to víc metalu zemi zaslíbené zemičky, se hned jako třetí ozvala Také Me Over a následovala Lost And Gone. Na albu mi zpěvák místy hodně připomínal Johny Gioeliho od Axela Rudi Pella, kde mimo jiné taky na bicí řeže Mike Terrana, ale naživo už to tak nevypadalo. Starý známý ROLAND GRAPOW nám před krátkým sólíčkem na kytaru taky pár nápěvy připoměl formaci ve které se chvíli ohříval na výsluní heavy metalové slávy-Helloween. Ale to byly opravdu jen takové legrácky, teď je naprosto jasně hodně zaměstnán v Masterplan jako jediný a o to důležitější kytarista /samozřejmě vynikající/. Kupodivu se většina písniček vybírá hlavně z prvního alba , já bych naživo chtěl slyšet třeba z aktuální fošínky flákotu Masterplan, ale vzhledem k tomu, že hlavní hvězdy večera na svůj zážeh teprve čekají, jsou Masterplan taky omezeni časem a ještě se toho musí hodně stihnout….třeba sólo na zajímavě postavenou soupravu bicích Mika Terrany. Hned po Soulburn jde Mike na to….a co bych povídal, vidět a slyšet se to musí. Spousta slabších povah asi po jeho šílené jízdě vrací školné v ZUŠ a bicí s paličkama daruje nejbližšímu kolemjdoucímu..ne to asi přece jen ne, ale Mike je prostě hroznej ďábel. To se vážně musí vidět. Už se těším až k nám zanedlouho dorazí jen jako sólista se svojí show…hned jsem tam.
Nastupuje jediný hit který vybrali z jejich druhé desky, ale o to lepší -Back For My Life. Teda ten hymnický náboj to na CD zdaleka nemá tak silný jako dnešní večer. Ještě několik dní potom když jsem si tak něco omylem při práci zabroukal , se mi tam ten nápěv sám dostával. Jednoznačně nejsilnější pecka večera od Masterplan. Na závěr ještě Keep Me Burning z novinky a rychle pryč, je tu expresní příprava stage na Saxon.
To rychle pryč ale nějak nevyšlo Miku Terranovi, protože když už byl málem daleko v zákulisí dostal ho mohutný řev jednoho zoufalého fanouška, který se nemohl dostat za pásku oddělující vyhrazený prostor pro muzikanty a získat fotečku s „mistrem“. Jeho „ Majkůůůůů fotóó plíííís!!!!“,které muselo být slyšet snad i venku před halou, vrátilo Mika až mezi fandy na tribunu, kde se s ním okamžitě začala fotit hromada lidí a ochranka jen zoufale přihlížela. Ale Mike dokázal že není žádné ořezávátko a statečně to asi 10 minut vydržel, dokonce s úsměvem, po té jízdě co předváděli by se taky už určitě rád viděl v šatně, jenže to bych se tam ještě nesměl přimotat já, a když už opravdu odcházel, tak i na mě jedna fotka vyšla.
Pak už fakticky zmizel, mezitím se už všecno nachystalo a neochvějný pilíř heavy metalových základů z anglických ostrovů mohli začít plnit naše nedočkavé uši . SAXON. Další z legend hevy metalu 80 let ,kdy kov byl opravdu pravým kovem, a škatulek do kterých se tahle muzika dala zařadit nebylo zdaleka tolik jako dneska. Přesto je jasné, že jedním kdo tenhle proud opravdu vytvářeli a dokázali i udržet po celá ta léta jsou právě SAXON. Silné kytarové rify,přímočará ,ale o to silnější melodičnost při vší těžkotonážnosti toho hodně dobře rozjetého metalového vlaku,se zvláštním hlasem Biffa Byforda jako poznávacím znamením, to se muselo dostat pod kůži každému kdo pro metal dýchal aspoň jeden den v životě. Někdo samozřejmě už ani dobu největší slávy Saxon pamatovat moc nemůže, přesto se v hale našlo i dost „mláďátek“. Ale tentokrát měli třicátníci a výš dost navrch. Až jsem ty mládežníky podezříval, že to jsou už synáčci a dcerky těch starších ročníků, ale jen víc takových!!!!
Protože jsme s kámošema tenhle víkend pojali poněkud ve větším stylu,tak jsme v pátek zavítali do Valtic do sklípku (móoc vydařené), a tak jsme ve Zlíně byli už kolem oběda. Samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít jedno (i více) pivko v Masters Of Rock Café, a dobře jsme udělali. Nejen že jsme se tam setkali s dvojicí opravdu pravých fanoušků, kteří brázdí naše sály a stadiony víc než pečlivě-potkali jsme se už na Manowar,Kotipeltovi a na dalších štacích, vždy byli vzorně vybaveni tričkem s logem kapely, spoustou informací a absolutně naposlouchaným reperoárem, taky spustou prstenů a dalších „ozdob“. Opravdu důkladně to v Lanškrouně berou, takže se určitě zas příště potkáme s Mírou a „Larsem“. A nejen my, hlavně muzikanti zvučných jmen, ti dva se těžko dají přehlédnout. Bezva kluci, doufám, že jim to ještě hodně dloho vydrží.
Ale jen co jsme si báječně pokecali a prohlídli spoustu fotek, které s sebou měli, zmiznuli směrem k hale a my si v klidu dopíjíme….a najednou kolega jen vzdechnul:“…ty woe, máš ho tady“!!!! Platilo to mému kamarádovi pro kterého jsou Saxon opravdu srdeční záležitostí , a právě se mu plnil jeden z téměř neuskutečnitelných snů. Vedle něj stanul sám Biff! Přišel se podívat spolu s promotérem na Zlínský klub a co čert nechtěl, zrovna když jsme si tam v klidu posedávali. No v okamžení bylo po klidu, a kámoš jen zoufale vyčkával jestli se Biff vynoří ze sálu a bude svolnej k fotečce. No byl,co bych to protahoval,takže úžasnej zážitek je za námi.
Ale k původní události. SAXON spouští svoji smrtelnou jízdu na dvou kytarách, jedněch bicích, jedné base a fantastickém zpěvu. Začíná se prvním zářezem z aktuálního albíčka, mezi nás proudí STATE OF GRACE. Pak se prohánějí ve vodách počátků, kde v Motorcyle Man nesmí chybět Biffův pískot na prsty. S novinkami celkem šetříme, tak se dostává zatím jen na If I Was You, ale záplava letitých i novějších nářezů nenechává nikoho ani na chvíli na pochybách kdo je dneska pánem večera. Přestože jsou všichni o hodně služebně starší než třeba Masterplan, není to na nich znát, Biffův hlas neúnavně tepe do našich těl pláty kovu jeden za druhým. Máme tu třeba i Solid Ball Of Rock, To Hell An Back a další. Z novinek pořád nic, jedeme vzpomínkovou jízdu, ale sakra tvrdou.
Celou dobu si kolega pochvaluje vynikající zvuk a musím mu dát za pravdu. Opravdu hodně dobře to hraje a moderní ledková otáčivá světla svítí až to občas hodně píchne do očí. Ze všech se jen leje, Nibbs Carter obsluhující nejen basu ,ale i za bednami schované klávesy ze kterých spouští různá intra, už je jen do půl těla, ale Biff to neůnavně drtí dál a celou dobu v džínovém plášti až na zem, teda to je výdrž , musím smeknout, protože v hale je opravdu peklo. Nigel Glocker za hodně vysoko umístěnou sadou bicích není skoro ani viděl, ale slyšet ho je hodně dobře. V několika peckách nastartoval ty svoje dva kopáky taky moc pěkně, kdepak páni v letech to ještě dokážou hodně rozbalit. Později jsem vyslechnul údivné hlášky jako…“tý woe, teda to sem vod nich nečekal“, nebo : „.. a já myslel že už ani nehrajou“.. No opravdu vynikající kovotepectví ten večer probíhalo v podání obou kytaristů Paula Quinna a Douga Scaratta. Zbytek zdárně udržuje tempo, moc hezké plátno v pozadí a velká světělná show jen umocňují zážitek tohoto vyvedeného večírku.
Blížíme se ke konci, zaznívá Crusader z mojí velice oblíbené desky, a v prvních řadách najednou vidím jak se nad hlavami davu objevuje stejnojmená deska ještě ve vinylovém provedení. Jsou to naši známí z Lanškrouna,kteří ji neváhali zakoupit v jednom krámečku a doufali,že se jim podaří ukořistit na ni podpisy všech Saxonů. Myslím,že se jim to i podařilo, ale to se určitě někde příště dozvím. Tak ještě z novinky I ve Got To Rock a končíme….teda alespoň podle oficiálního playlistu. A to už od Princess to vypadalo jako že to je přídavek. Ale ne ještě se ozývají dva rozjeté kopáky a znovu na plný výkon. Biff burcuje halu do vysokých otáče , nechává ji zpívat a velice roztomilou češtinou počítá aspoň do tří. (Musím taky připomenout hezké pokusy o náš jazyk co měli Masterplan).
Nenecháváme nic náhodě jdeme do toho naplno. Pořád mi ale chybí dle mého soudu jedna z nejlepších věcí na novém albu -ASHES TO ASHES. Ale dočkal jsem se hurááááá, vtipně ji spojili s jedenou nádhernou vykopávkou, takže se zdálo,že nový hit je na obzoru. Ale po Ashes je už opravdu konec. Ufff, to byla jízda. Tak to jsme nečekali. Jo když se to umí..a je totální nasazení….no opravdu klobouk dolů pánové. A ta nejlepší zpráva na konec. Jestli to platí, tak se se Saxon můžeme vidět 19. září v matičce stověžaté v Retro Music Hall. No honem běžte kupovat lístky,protože tak velký prostor to zas není..a tohle já určitě chci vidět ještě jednou…a tam to bude pěkně zblízka. Takže v září…..na viděnou,….a Saxon-na slyšenou. Heavy zdarec!!!!!!!!!!!!!
