čas: 21.2.2015
místo: Praha – velký sál Lucerny
Pokud kapela slaví 50 let existence a 40 let na hudební scéně, tak asi netřeba dlouhosáhle představovat, ale rozhodně je téměř povinnost nechybět v místě konání akce. Stalo se tak i v případě dnes už legendárních SMOKIE a bylo to velmi vřelé, spíš vařící.
Role předskokana se ujala benešovská partička KEKS, která také pamatuje již nějakou dekádu na scéně. Z mého pohledu, spíše poslechu, se ale nemohu zbavit dojmu, že kapela, ani po x desetiletí, nedokázala překročit svůj vlastní hudební stín, vržený lokální Sokolovnou. Zase na druhou stranu je nutné přijmout fakt, že koncerty nejsou jen pro mě a každé zboží má svého kupce. Takže při ukončení produkce nastal v sále i potlesk, což si kapela jistě patřičně užila.
Přestávka pak přinesla nejen úklid stagei, ale i masivní manévry s přesunem fans ze sálu, do sálu, k sezení, ke stání a příjemné to skutečně nebylo. Z mého úhlu pohledu na věc, bych to s dovolením vyhodnotil jako poměrně nešťastnou volbu pro uspořádání sálu. I když nemalou měrou k chaosům a nepříjemnostem přispěla i poměrně velká „ovco-stádovitost“ českého národa. A při poslechu vzájemných invektiv, bych možná prohlášení, o člověku jako vrcholu inteligence tvorstva, dost přehodnotil. Raději proto zpět k muzice.
Nástup legendy samozřejmě provází aplaus a kapela začíná sázet své hitovky jednu za druhou. Výčet play-listu tradičně vypouštím, ale mohl by někdo z vás. Pár obrázků ze stage, aby se sedícím moc nepřekáželo a pak raději volím ústup, neboť v sále se stává nedýchatelno. Pokus o náhledy z balkónů totálně ztroskotal pro naplněnost a tak volím poslech v klidnějších místech. Přesto při úvodních tónech velmi oblíbené Mexican Girl (vysvětlení důvodu oblíbenosti songu by zabralo pár stránek) se snažím alespon po očku kouknout na podium. Se stejným neúspěchem jako minule, tak to vzdávám. Sice ne tak, jako poměrně velké množství návštěvníků definitivním odchodem, ale pouze „uklizením se“ k baru. Navíc mám v tu chvíli pocit, že snad jen díky absenci hlasu Chrise Normana, zní kapela místy tak trochu jako vlastní revival.
Vše ale srovnávají další hitovky a koncert dostává na síle. Co se děje na podium sice netuším a nemám šanci zjistit, ale na balkonech se tančí, jásá, baví, jede to na plné obrátky. I když je pravdou, že někteří by zpívat neměli ani po x pivech. :-D
Je zajímavé, že i mnoho songů spolu-zpívající dávají spíš v českých verzích. Takže zní Mýdlový princ, Zpíval jen r´n´roll nic víc, Prohrát není žádná hanba, a mnoho dalších.
Pro mě osobně zazněly ty nejdůležitější songy a to i v poměrně slušném soundu, takže rozhodně spokojenost.
I celkově musím koncert shrnout jako výbornou záležitost. Možná snad to zavalení sálu židlemi nebyla nejlepší volba. I když chápu snahu vyjít posluchačům vstříc, ve všech věkových kategoriích.
Tradičně,, jak jste to viděli, slyšeli vy?
A pro připomenutí jeden náhodně vybraný song.
