Příznivci holandské gothic-rockové kapely Within Temptation se konečně dočkali. Ve čtvrtek 17. ledna zahrála kapela v pražském klubu Roxy a byl to bezpochyby jeden z výborných hudebních počinů v roce 2008.
Jak to tak bývá, ohlášený začátek se v půl osmé rozhodně nekonal. Tou dobou jsme se ještě s fotografem mačkali v nekonečné frontě lidí před vstupem do klubu. Těžko říct v kolik hodin se scházeli první nadšenci, ale když jsme po půl sedmé přišli my, tak fronta dosahovala skoro ke křižovatce na konci bloku. Co naplat, kde jinde čekat, když ne v hospodě…
Víc jak hodinu po plánovaném začátku se konečně všichni vměstnali do podzemních útrob Roxy a mohlo se začít. Ikdyž jsem si pochopitelně nemohla nevšimnout, že lístky byly rozebrány už kdovíkdy, tak jsem si pořád nějak nedovedla představit, že to bude vypadat takhle narvané. Přesto, nebo možná právě proto, tu byla neuvěřitelná atmosféra.
Spolu s ohlušujícím řevem a potleskem se konečně na scéně objevili Within Temptation… Po úvodní Jilian a následném uvítání od Sharon už nic nebránilo parádní show, kterou nám samozřejmě naservírovali. Ikdyž se vyplnil nemilý předpoklad, že nepřijede kytarista Robert Westerholt, nebylo to zas až tak na závadu. Ruud předvedl několik povedených sol, která ale bohužel příliš nevynikla- kdoví jestli zvukař zaspal a nebo to tak mělo být…
Velkou část playlistu tvořily hlavně skladby z poslední desky The Heart of Everything, kterou měli samozřejmě všichni posluchači perfektně zvládnutou :) Velmi efektním doplňkem stage bylo natažené plátno, na kterém po většinu konceru běžela projekce a klipy (Angel). Blížící se konec přinesl i několik starších songů. Nemohla chybět Stand My Ground, Mother Earth a jako přídavky Deceiver of Fools a Ice Queen.
Celá kapela sršela energií a zjevnou radostí z tak příznivého ohlasu, který si bezesporu zasloužila. Koncert jako takový prostě neměl chybu. Vlastně jo- měl být aspoň dvakrát delší.. První řady měly bezmeznou důvěru hlavně u Ruuda, který při přídavku putoval na rukou davu, čímž si všechy bezmezně získal.
Ikdyž výkon Within Temptation byl parádní, celý dojem z koncertu poněkud kazí vybraný prostor. Nejenže po sobě lidi šlapali při sebemenším pohybu, ale i zvuk v některých částech nebyl nijak úžasný. Nutno uznat, že to bylo nejspíš maximum, co lze při takové akci z téhle podzemní nory dostat (nic ve zlém, za jiných okolností to může být super místo). To ale vede k jednoduché úvaze, že kapela s pořádnou základnou, jakou u nás Within Temptation bezpochyby mají, by si zasloužila propříště mnohem více místa. Doufejme, že až k nám zase přijedou, budou na to organizátoři pamatovat.
